Home Rodinne zahrady Prirodni zahrady

Broukoviště

Broukoviště neboli hmyzí hotel je místo určené k usídlení a rozmnožování samotářských druhů  hmyzu.

Hmyz do vhodného materiálu naklade vajíčka, z nich se vylíhnou larvy, ty někam (je nutné aby bylo kam) odlezou (nebo neodlezou), zakuklí se a vylíhne se nový dospělý jedinec.  Dospělý jedinec nebo larva se živý škodlivým hmyzem a v zahradě pomáhají.

Broukoviště může být upravená stavba nebo jen seskupení nashromážděného vhodného materiálu.

Hmyzí hotel

Tato stavba je vhodná pro tatínky – kutily a majitele zahrad, kteří vyžadují, aby vše mělo řád a pořádek.

Jedná se o jednoduchou (nebo složitější, jak kdo chce) dřevěnou stavbičku. Je možné udělat konstrukci dle vlastní tvořivosti, nebo použít pevnější, dřevěnou, odloženou krabičku, širší rámeček, poličku apod.

Tuto konstrukci je potřeba vyplnit vhodným materiálem:

Cihly s dírkami
Stébla rákosu
Stébla slámy
Větvičky
Špalek s navrtanými dírkami
Pláty kůry
Vlnitá lepenka
Otýpečka sena
Šišky


Foto: http://rchsblog.wordpress.com

Sběr těchto materiálů, jejich stříhání a svázání do požadovaného tvaru je dobrým motivem na vycházky s dětmi do přírody. Možná navštívíte i místa, kam byste normálně nešli. Pro stébla rákosu musíte k rybníku, pro slámu na pole, pro větvičky, šišky a kůru do lesa, pro starou díratou cihlu na rumiště …

Jak velký hotel a kam s ním?

Nic se nemá přehánět. Osobně si myslím, že stačí pěkný hotýlek s cca 4-6 různými materiály.

Hotýlek je vhodné umístit na suché, slunné místo, natočit směrem na jihozápad nebo jihovýchod. Pokud součástí konstrukce není stříška, je potřeba jej zakrýt střešní taškou, prknem, poskládanými cihlami, aby případný velký déšť hmyzí obyvatele nevyhnal.

Hotýlek postavte na zem, podložte cihlami (nejlépe těmi s dírkami), postavte na špalek či pařez. Je možné ho zavěsit na stěnu či plot, ale neměl by být v průvanu ani na přímém slunci. Stavbu umístěte kdekoliv do výšky mezi zemí a cca 1,5-2m.

Ještě lepší je mít více menších hotýlků, každý s jedním, dvěma výplňovými materiály, pěkně rozmístěné  po zahradě, tam kde je potřebujeme. Každý hmyzí hotel bude ubytovávat jiné návštěvníky.

Například hotel pro berušky (proti mšicím):

Pod třešně, rybízy, kaliny, k růžím – umístěte květináče naplněné senem a otýpečky drobných větviček. Usídlí se v nich slunéčka, nakladou vajíčka a vylíhnou se larvy. Larvy vylezou na stromy a keře a pochutnají si na mšicích.

Na stromy (jabloně, hrušně) lze zavěste květináče vyplněné slámou nebo dřevitou vatou: sláma/vata se provázkem nebo drátkem připevní do květináče. Květináč zavěste na strom dnem vzhůru tak, aby se hranou dotýkal stromu a škvoři měli přístup na strom. Škvoři si pochutnají na mšicích. Květináč lze stěhovat dle výskytu mšic.

Broukoviště ladem skladem

Pro ty, co nechtějí vyrábět dřevěný hotýlek se nabízí jednoduché řešení – hromada materiálu s dostakem štěrbin (klacíky, šišky, kůra). Důležité je pak do hromádky nešťourat.

Foto: M.Slepička

Zapuštěné špalky – nejlépe z dubového dřeva – mohou být velice okrasným a zároveň užitečným, multifunkčním  prvkem – mohou sloužit jako prolézačka pro děti, zpevnění svahu, okrasný prvek v zahradě a zároveň bydliště pro brouky (je potřeba aby špalky nebyly napuštěné).

Hromádka dřeva poslouží také dobře. Dolů dejte větší špalek, který do třetiny zakopejte, časem bude tato část pěkně proděravělá a obydlená. 

Proč tu „havěť„ vlastně na zahradě potřebujeme?
Příroda má své procesy pod kontrolou, dokáže dlouhodobě fungovat bez používání chemických prostředků. Pokud v přírodě dojde k přemnožení nějakého škůdce, v krátké době se zvýší i stavy jeho přirozeného predátora, ten škůdce požere a opět je nastolená rovnováha. Hmyz na zahradě potřebujeme nejen k likvidaci jiného hmyzu, který níčí úrodu nebo nás obtěžuje, ale také k opylování rostlin, jako zdroj potravy pro ptactvo a další drobné obratlovce.

Příklad: mšice a berušky

Při přemnožení mšic se výrazně zvýší i populace berušek, tedy jejich larev, které mšice sežerou a jejich množství vrátí do únosného stavu. Samozřejmě, tento proces nějakou dobu trvá a může se stát, že jeden rok přijdeme o úrodu. Ale druhým rokem je rovnováha obnovena a škody způsobené mšicemi budou přiměřené. Nějaké mšice na zahradě vždycky budou, ale to je v pořádku, slouží jako potrava pro další živočichy (berušky, zlatoočka, zdroj medovice pro mravence a včely…).

Beruška (slunéčko sedmitečné) a její larva

 Foto: worldpress.com                                                                        Foto: small-farm-permaculture-and-sustainable-living.com

Co se stane po zásahu chemikálií:

Postřikem se zabijí mšice a s nimi i larvy berušek. Mšic je ale mnohonásobně víc, takže postřikem se nezlikvidují všechny. Ty zbylé se rychle namnoží. Berušky se nenamnoží, neboť to tak rychle neumí. Zasáhne se tedy znovu postřikem, zabije se většina mšic a bohužel zbytek berušek. Přeživší mšice se opět rychle namnoží, berušky už ne, už jsou všechny mrtvé.

Máme tedy na výběr: do konce života stříkat chemii, kontrolovat ochranné lhůty a likvidovat i ostatní, užitečné tvory. Nebo jeden rok nechat úrodu napospas přírodě „Dělej co umíš“, trochu jí pomoci (stavbou broukovišť, hmyzích domečků, vytvořením divočiny) a další roky už jen pozorovat, nestříkat –  to znamená neplatit za chemii a postřikovač, netrávit čas stříkáním, nedýchat postřik při aplikaci, nejíst chemii na ovoci, nezatěžovat půdu smytou chemií – a místo toho se těšit a pozorovat.

Samozřejmě, že kalamita mšic se může někdy v budoucnu opakovat, ale s dobře nastavenou rovnováhou by nás neměla připravit o celou úrodu.

Foto: M. Slepička

Užitečnou havěť a zajímavé pozorování přeje Jitka M.

červen 2012


Na všechny články a fotografie na těchto stránkách se vztahují autorská práva.
Jejich šíření a publikování je možné jen se souhlasem autora. Děkuji. © Jitka Mušková
 
 
Designed by ITCzech.cz