Home Rodinne zahrady Prirodni zahrady

Německá kopa

Ukážeme si jak jednoduše založit záhon zvaný německá kopa. Základní informace o německé kopě a porovnání s ostatními záhony si můžete přečíst zde.  

Naše zkušenost:

Založit tento záhon dá práci, ale pak je 3-4 roky bez údržby, jen se sází a sklízí a to je fajn a za tu námahu na začátku to stojí.

Je to dobrý způsob jak zúrodnit chudou nebo nekvalitní zeminu, využít všechen organický materiál a trochu rozvlnit jinak dost ploché zahrádky. Jestli si myslíte, že máte mizernou zeminu a nic Vám neporoste, pozorně si prohlédněte následující fotku jak vypadá spodní vrstva u nás na zahradě a díky německým kopám a vrstveným záhonům máme  bohatou sklizeň a půdu postupně zúrodňujeme.

  

A jak ze šotoliny udělat úrodný záhon?

Nejdříve je potřeba připravit materiál:

  • Hrubé dřevo na dno, tedy špalky, kus klády o průměru alespoň 20cm. My jsme přivezli napůl zetlelé dřevo z lesa, borovici a javor, k tomu nějaké silnější větve.
  • Jemné dřevo, neboli klestí, větve, v našem případě to byl materiál ostříhaný z živých plotů, maliník (co jsem nestihla vystříhat na podzim) a vánoční stromeček.
  • Hnůj. Pokud nemáte vlastní, musíte dovézt, převážet hnůj lze třeba takto. Naštěstí ho není potřeba moc a pěkně proleželý nesmrdí. To co vidíte, stačilo na tři záhony, každý 5m dlouhý.

 

  • Hrubý kompost nebo hrubý organický odpad: listí, seno, tráva, kuchyňské odpadky, nejlepší je si to celou zimu pěkně shromažďovat, na jaře jak když to najdete.

 

  •  Jemný kompost: tedy pěkný, vyzrálý kompost, kde již nerozeznáte z čeho je a strukturou se blíží pěkné zemině.

Postup:

Vyměřit záhon a po celé ploše vyrýt vrchní vrstvu ornice, doporučuji ji odkládat na jednu stranu záhonu.

Poté, zhruba na hloubku rýče, vyrýt spodní zeminu a odkládat na druhou stranu záhonu, aby se nesmíchala s ornicí. Výsledek vypadá jako mělký hrob. Dobrá zpráva je, že to nejtěžší máte nyní za sebou.

Do středu jámy položit velké kusy dřeva a pěkně zalít vodou, aby se dřevo nacucalo, pak to trochu poházet hnojem a spodní vrstvou zeminy.

Překrýt jemným klestím a větvičkami. Není je potřeba nijak sekat nebo štěpkovat, jen je trochu polámejte, aby netrčely nahoru a ven z jámy. Opět pokropit vodou a poházet hnojem a spodní zeminou.

  

Na to navrstvit hrubou organickou hmotu, nejlépe  to vše na hromadě promíchejte, listí, trávu, kuchyňské zbytky, a pak navrstvěte asi 10cm vrstvu, opět to pokropte, provlhčete, na to zeminu, cca 3cm. Tuto vrstvu můžete opakovat, podle toho, jak chcete mít záhon vysoký. Nezapomeňte každou vrstvu pěkně pokropit, aby byla vlhká.

 Naše záhony jsou maximálně do výšky kolen, široké 1,4m a dlouhé dle potřeby.  Třeba Sepp Holzer doporučuje záhony poměrně vysoké, se strmými stranami. Nám se vysoké záhony neosvědčily. Pokud je záhon vyšší, špatně se osazují boky a rychleji se vysušuje.

Když máte požadovanou výšku, dáte poslední vrstvu a to je ornice smíchaná s jemným kompostem v síle 8-10cm. Bude to tedy o kousek vyšší, ale nebojte se, záhon je velmi vzdušný a během 3 týdnů si o těch zhruba 10 cm klesne.

Nahoře doporučuji udělat prohlubeň nebo stružku na zadržování vody.

A celou hromadu zamulčovat 10cm vrstvou slámy.

  

Záhony připravuji brzy na jaře, koncem února, začátkem března, když se ještě nedá sít a sázet, podle toho jak počasí dovolí.

Do vrchních částí záhonu a na boky záhonu neseju semínka, ale sázím sazenice, je to pohodlnější.  Dávám sem zeleninu náročnou na živiny, rajčata,  celer, papriky, okurky, zelí.

Výsev provádím dole po obvodu záhonu. Tam seju zeleninu méně náročnou na živiny a bylinky, salát, mangold, mrkev, bazalku, majoránku, kopr, měsíček, afrikány.

Záhon zaroste tak bujně, že nejde ani pořádně vyfotit, tak alespoň kousky.

    

Zeleninový záhon postupně klesá, po roce je vysoký asi do půl lýtek a pak postupně „zmizí“, což je asi čtvrtým rokem. To vůbec nevadí a není potřeba jej ihned zakládat znovu. Naopak, je vhodnější nadále využívat kyprou půdu, která po německé kopě zůstane a vhodným střídáním zeleniny s různými požadavky na živiny a velikostí kořenového systému udržovat půdu v dobré kondici. Samozřejmě k tomu patří dodávka organické hmoty formou kompostu na povrch záhonu, výsev luskovin nebo zeleného hnojení a mulčování.

Orientace záhonu může být sever jih i východ západ. Při orientaci sever jih je celý záhon osluněný (kromě krátké severní strany) a lze po celé ploše pěstovat teplomilnou zeleninu nebo jahody. Při orientaci V-Z je jižní dlouhá strana vhodná pro teplomilnou zeleninu nebo jahody a severní pro saláty, řepy, zelí, ředkve apod.

Nezapomeňte v části záhonu vysadit ochranný lem.

Tento záhon je malým příkladem multifunkčního permakulturního prvku na rodinné zahradě:

  • zúrodní se půda
  • zpracuje se organický materiál
  • podpoří se půdní život (tlející dřevo, dodávka hnoje a organické hmoty, mulč)
  • vyzvoří se mikroklima, každá část záhonu je vhodná pro jinou zeleninu, krásně se zde využije střídání plodin
  • množství vložené energie a času je výrazně nižší, než „zisk“, který máme z téměř bezpracně vypěstované zeleniny po další 4 roky
  • malým zahrádkám se zvětší pěstební plocha
  • záhon lze použít jako pěkný dělící prvek

Leden a únor je ten správný čas pro naplánování záhonů a shromažďovaní organického materiálu.

Ve fotoseriálu si můžete prohlédnout založení německé kopy krok po kroku.

Text a foto Jitka M.

březen 2012


Na všechny články a fotografie na těchto stránkách se vztahují autorská práva.
Jejich šíření a publikování je možné jen se souhlasem autora. Děkuji. © Jitka Mušková
 
 
Designed by ITCzech.cz