Home Home Home

Cesta od konceptu k projektu jedlé zahrady

Zde je konkrétní postup tvorby hrubého konceptu Přírodní jedlé zahrady Koněprusy.
Celkový koncept pozemku vychází z:

  • Daných, neměnných podmínek místa
  • Cílů majitele
  • Doprovodných prvků
  • Pozorování a pobytu na pozemku

Dané podmínky, které hrají důležitou roli v umístění jednotlivých prvků jsou:

  • Orientace jednotlivých částí pozemku vůči světovým stranám – máme středně svažitý jižní a východní svah a velmi mírně svažitý jihozápadní a severovýchodní svah.

    DSCN3500 DSCN4069
  • Půdní profil jednotlivých částí, druh a kvalita vrchní vrstvy půdy: V úvahu bereme jednak vrchní vrstvu ornice a také druh podloží. Pěkná hnědozem o výšce cca 25 až 30cm je asi na1/3 pozemku, 2/3 pozemku je hlinitojílovitá zemina a místně se vyskytuje jílovitá zemina. Podloží se nám mění od hlinitojílovitého, přes břidlicovou drť až po vrstvu vápencové skály. Na rozloze asi 2000m2 máme celistvou skálu s vrstvou ornice do 8cm, to je zároveň nejvyšší bod pozemku, tzv. Skálička.
    Pozn.: Půdní profil zjistíte výkopem, který lze provést ručně nebo hrábnutím bagru do požadované hloubky. Poměr hlinité/jílovité/písčité částice zjistíte jednoduchým sklenicovým testem. Detailní informace o ornici získáte z odborného rozboru půdy.
  • DSCN3028 DSCN5309
  • Nadmořská výška pozemku je 380 m.n.m. v nejnižším bodě a 395 m.n.m. v nejvyšším bodě. Převýšení je tedy 15m.
  • Terén: průběh vrstevnic je potřeba zakreslit do plánu pozemku, neboť hraje významnou roli pro hospodaření s vodou (svejly, rybníčky, zavodňovací/odvodňovací příkopy…) a jsou důležité pro umístění trvalých členících prvků (cesta, hospodářské zázemí, větrolamy)
  • V úvahu bereme současné proudění větru – zde jsme řešili rozpor mezi ideálním nasměrováním větrolamů, průchodem vrstevnic a hranicí pozemku. A taky nám dost zamotala hlavu změna směru větru na jaře – z východu, v létě – z jihozápadu a na podzim a v zimě převážně ze západu.
  • Vodu – po hrubém náčrtu designu jsme si řekli, „kde zhruba chceme vodu“ a v těchto částech nám proutkaři detailně zmapovali vodní prameny (sílu, hloubku, počet a směr pramenů).
  • Dále jsme pracovali s meteorologickými podmínkami pro naši oblast:
    • Průměrný roční úhrn srážek je 500-600 mm ročně
    • Průměrná roční teplota je 8°C
    • Slunečního záření máme 3801-3900kWh/m2 ročně, z toho 75% v létě a zbylých 25% od podzimu do léta
    • Námrazová oblast jsme středníDesign_1

Na druhé straně do designu vstupovaly naše cíle:
Cíle pro naši soukromou, rodinnou, potřebu:

  • Dlouhodobé zajištění samozásobitelství ovoce, zeleniny, bylinek a léčivek – kuchyňská zahrada
  • Pěstování zeleniny, ovoce a bylinek pro drobný prodej – zelinářská zahrada
  • Chov včel pro opylení sadu, zajištění medu a výrobu včelích produktů
  • Remízek – nutně jej potřebujeme pro ochranu pozemku proti nezvaným hostům, pro zvýšení biodiverzity pozemku umístěného v holém lánu polí a jeho pro filtrační funkce postřiků a umělých hnojiv z okolního intenzivně obdělávaného pole.

Cíle pro otevření zahrady veřejnosti:

  • Inspirativní rodinné zahrady, které kombinují okrasnou a užitkovou funkci zahrady, ukazují jak rodinné zahrady mohou být krásné, jedlé, užitečné a soběstačné. Návštěvníci mohou na zahradách pobýt a prakticky si je vyzkoušet v realitě. Malá zahrádka simulující zahradu řadovky nebo dvojdomku – cca 300m2 a Rodinná zahrada s typickou velikostí pro rodinný dům zhruba 1000m2
  • Výuková ekozahrada pro kurzy, ekologickou výchovu, pěstovací pokusy a ukázky, zdroj zeleniny „na ochutnávku“ pro návštěvníky – cca 2000m2
  • Bylinkárna – smíšené i monokulturní záhonky bylinek a léčivek.
  • Ukázka běžného i méně běžného ovoce a zeleniny s možností ochutnávky zralých, chemicky neošetřených plodů „přímo ze stromu/záhonu“ pro návštěvníky zahrady. 

Jako doprovodné prvky z těchto požadavků vyplynulo:

Chov hospodářských zvířat – jednak pro zvýšení atraktivity zahrady pro návštěvníky, jednak jako zdroj hnoje pro zahradu, masa a mléka pro nás (nejsme a neplánujeme být vegetariáni) a pro drobný prodej a v neposlední řadě jako sekačka lučních a sadových částí zahrady. Zvířata nejdříve na zahradě být neměla, ale nakonec se tam „přimotala“ jako téměř nutný (přiznávám, že z mé strany i velmi chtěný) prvek. Zvířata jsou až ve druhé fázi designu. Máme představu, že to budou ovce a kozy, pastevní prasátka a drůbež. Jaká zvířata a kolik vyplynulo již z hrubého designu, ale budou se přidávat postupně a uvidíme, jak to půjde. Množství zvířat plánujeme takové, aby je uživila zahrada a byl zde uzavřený koloběh. Nákup krmiva má být omezený na naprosté minimum.

Pěstování dřeva – lískových prutů, vrbových prutů na dělící prvky, zástěny, výplety atd. V designu jsou i lesní stromy pro budoucí použití na ohrady, seníky apod., ale jejich dřevo bude k dispozici opravdu až pro další generace.

Hospodářské zázemí pro uložení nářadí, skladování výpěstků, zázemí pro zvířata a jejich krmivo. Tento prvek je velmi důležitý a není možné jej opomenout či podcenit nejen z hlediska legislativy, ale i kostrukce a velikosti a s tím spojených nákladů.

Velice důležité je pozorování a pobyt na pozemku:
Je naprosto nutné a nezbytné trávit na pozemku co nejvíce času v různých obdobích. Poznat co se děje, když prší, kam teče voda při dešti, kde se vsakuje a kde ne.
Vědět jak proudí vítr na jaře, v létě, na podzim a v zimě. Jaký vliv má okolní krajina na vznik a směr větru.
Zjistit, kudy padá chladný vzduch, kde jsou mrazová místa. Kdy vznikají přistínění, mlhy a chladné pásy.
Zjistit, jak dlouho je která část vystavena přímému oslunění, kam až sahají stíny v létě, kam v zimě, jak a kam stíní okolní terén.
Vědět kudy běhá zvěř a jaká.
DSCN6932

Toto byly hlavní vstupy, na základě kterých jsme nejdříve připravili hrubý design pozemku. Z něj postupně vypracováváme detailnější design jednotlivých částí.

  1. Hrubý koncept člení pozemek na hlavní zóny. Zóny jsou: pastevní zóna pro ovce, pěstební pro zeleninu, sadová, zóna polního pěstování, zóna prutníků. K těmto zónám jsme si přiřadili permakulturní členění zón 1-5 dle frekvence chození a náročnosti na údržbu. Tedy zóna 1 je nejintenzivněji obdělávaná část, kam se chodí vícekrát denně. Zóna 4 je polní pěstování a část sadů (např. sad zimních odrůd jabloní). V případě Přírodní zahrady, kde spojujeme soukromé cíle a design pro návštěvníky je to trochu komplikované a některé zóny se nám vyskytují i opakovaně, nebo mají podstatně větší rozsah.
    Členění přední části pozemku na hlavní zóny.
    členění _fáze I
  2. U větších pozemků je obvykle nutné rozdělit realizaci do několika fází. Jednotlivé fáze vyplynou z časových a finančních možností a z konceptu.
    Př.: Zahrada má dvě hlavní fáze realizace rozdělené na přední část (jihozápadní) s obvodovým pásem křovin a zadní (severovýchodní) část pozemku.
  3. Při hrubém designu dále řešíme vzájemné vztahy a interakce mezi jednotlivými zónami. Pokud jsou zóny příliš velké, dělíme si je na menší bloky. Mezi zóny/bloky řadíme členící/spojovací prvky. Tyto prvky jednotlivé části oddělují, ale zároveň spojují, typicky mají funkce:
    slouží jako větrolam, stínící prvek (pohledově, hlukově)
    ochranný prvek pro drůbež a jiná hospodářská zvířata, úkryt pro hmyz, ptáky a drobné obratlovce apod.
    zdroj pro sklizeň krmení, léčivých částí rostlin, barviv, plodů …
    A opět koukáme na vzájemné vztahy mezi jednotlivými částmi a snažíme se, aby každý dělící prvek plnil více funkcí.
    Př.: Větrolam mezi výukovou ekozahradou a zelinářskou zahradou je zdrojem bobulovin (spodní keřové patro), jsou zde cukrové javory pro budoucí stáčení mízy a zároveň slouží jako malý slepičí les pro slípky a kachny, které v malém bloku mezi zeleninovými záhony likvidují hmyzí škůdce a slimáky Drůbež je zároveň zdrojem hnoje do kompostu.
  4. Po přípravě hrubého designu následovalo rozpracování detailnějších plánů vybraných částí.
  5. Intenzivně obdělávané části jsou umístěné v úrodných, chráněných částech pozemku a musí být dobře dostupné. Patří sem: inspirativní zahrady, bylinkárna, ekozahrada a zeleninová zahrada.
  6. Pastevní/luční část danou charakterem půdního profilu – pastviny pro ovce a kozy umísťujeme dále a využíváme skalnaté podloží, které louce nevadí.
  7. Farmářská část zeleninové zahrady navazující na intenzivní část, určená pro pěstování „políčkových plodin“ typu kukuřice, řepa, zelí, brambory atd. je posunuta do oblasti hlubší hlinitojílovité půdy ve středozadní části pozemku. Zde hraje důležitou roli i možnost rozvodu vody samospádem.
  8. Z bodů 1-7 vyplývá umístění hospodářského zázemí. Technickou část jsme umístili za Skáličku, je zde pohledově schovaná a zároveň prakticky umístěná u cesty, ale mimo plánovanou trasu návštěvníků. Zázemí pro zvířata je umístěné ve středu pozemku, kolem druhého kruhového objezdu. Odtud je možný jednoduchý přísun zbytků ze zeleninové zahrady a políček a zároveň vypuštění zvířat do těchto částí pro vypasení (je potřeba k tomu dobře navrhnout design plotů). Zároveň zde bude centrální zdroj vody z blízké studny.
  9. Nejvzdálenejší části pozemku jsou určené pro permakulturní zónu 4 a 5, jsou zde prutníky, malé sady pro jednorázovou sklizeň ovoce, budoucí velký rybník (ten je daný i nejnižším a nevlhčím místem pozemku) a lesní výsadba.
  10. Zbylé plochy jsou rezervní, mohou zde vzniknout prvky zóny 2, 3 nebo 4. Časem, na základě zkušeností a aktuálních potřeb se mohou využívat jako pole, louka nebo pastvina, sad nebo zeleninová zahrada, aniž by se musel měnit design stávajících prvků.
  11. Obslužné cesty, cestičky a pěšinky. Táhnou se celým designem a považujeme je za velmi důležitý prvek, který musí být vymyšlen přesně. Cesty nesmí plýtvat plochou pozemku, ale zároveň je potřeba zajistit dobrou dostupnost všech částí pozemku. Je potřeba vždy zvážit jak často (denně, měsíčně) se ke kterému místu bude chodit a jakou technikou (pěšky, s kolečkem, traktůrkem, velkým traktorem, autem…). V našem případě se přidávají cestičky pro návštěvníky, tak aby si vše mohli prohlédnout, osahat, očuchat a ochutnat.
    DSCN4292DSCN4225DSCN4290 DSCN4446

Hrubý koncept zahrady je dostatečně flexibilní pro případné změny v budoucnosti, které určitě přijdou. Design umožňuje reagovat na:

Zvýšení plochy pro pěstování zeleniny: Bedýnková zelenina se může rozšířit do oblasti políčkové zeleniny a políčková zelenina se může přesunout na rezervní plochu polního pěstování. I po tomto přesunu budou všechny obdělávané plochy dobře přístupné lidem i zvířatům, budou blízko hospodářského zázemí a pěkně se využije předchozí zúrodnění půdy.
Rozšíření sadů:  Sady lze přisázet jako dělící pásy mezi jednotlivými částmi nebo jako výsadbu malých souvislých sadů na místě rezervních ploch. Celkový koncept zůstává opět zachován. Toto rozšiřování jsme prakticky vyzkoušeli na rozšíření tvrdého sadu.
Rozšíření pastvin je možné do rezervní plochy nebo do sadů.
Rozšíření lesních stromů je možné v zadní části pozemku podél vnitřní strany plotu, vytvoření lesíčku v zadní části pozemku nebo rozšířením lesní výsadby podél západní hranice pozemku.
Samozřejmě rezervní plocha má určitou velikost a nelze rozšiřovat vše, ale je potřeba přemýšlet o potenciálních možnostech.
Členění střední části na hlavní zóny a rezervní část v zadní části zahrady (na fotce je vidět pouze část).
členění _střed

Je také několik věcí, se kterými koncept nepočítá, neboť je neplánujeme:

Neplánujeme plošné pěstování obilí ve větším měřítku a jeho sklizeň kombajnem. Důsledkem je potřeba nákupu balíků slámy na počáteční intenzivní mulčování. S podestýlkou pro zvířata a vypěstování menšího množství obilí pro krmení je počítáno. Sklizeň bude ruční.
Neplánujeme pěstování dřeva ve větším rozsahu. Předpokládáme, že vypěstované dřevo bude dostatečné pouze na drobné stavby – ohrady, seník, letní kryty apod. Pro větší stavby (ovčín, kurník) bude potřeba koupit opracované dřevo na pile.

Po veškerém přemýšlení je na řadě již plánování.
Hrubý design je v měřítku 1:1000, tedy 1cm v plánu odpovídá 10m na zahradě. Důvodem volby tohoto měřítka je celková velikost pozemku a naše praktická potřeba mít jej zobrazený na formátu maximálně A3. S většími formáty se nám již špatně pracuje, ztrácíme přehlednost, nedokážeme je kopírovat na běžné kopírce a nevejdou se nám na stůl, aby tam zbylo ještě místo na společné stolování.

Prakticky vypracování konceptu probíhá takto:
Vezmete si plán pozemku s vyznačenými vrstevnicemi, směrem větru, vodou….
K tomu tužku a gumu a hlavu plnou všech výše zmíněných informací.
Pak už jen stačí kreslit, promýšlet souvislosti, gumovat a měnit, znovu promýšlet souvislosti. Od hrubých představ k menším detailům. Od detailů zpět k velkým prvkům.

My postupujeme takto:

Hrubé rozmístění zón, popř. jejich dělení na menší bloky (např. pastvina je dělena do 5ti oplůtků, mezi nimi jsou členící remízky a pastevních lesíčky…, bylinkárna je dělena na část smíšených výsadeb a část určenou pro malé monokulturní vyvýšené záhonky určené k jednorázové sklizni…)

Nejdříve se rozmístí bloky nejnáročnější a nejcitlivější.

Poté se umístí středně náročné bloky, možností umístění je více.

Nakonec nejméně náročné bloky.

Poté projdeme vzájemné vztahy a vazby mezi sousedícími bloky. Bloky případně přesuneme tak, aby se co nejvíce vhodně doplňovaly a ovlivňovaly. Cílem je utvářet energeticky uzavřené a co nejvíce soběstačné systémy, které plní vícero funkcí.

Tak vznikne hrubý design s vazbami. Osvědčilo se nám udělat si jeden koncept. Hluboce se zamyslet, podívat se na věc jinak a udělat druhý, odlišný koncept. Koncepty porovnat, vybrat z každého to funkčnější a dále rozpracovávat. Pak už to stačí jen zrealizovat :).
Realizovaný hrubý koncept přední části pozemku, výsledek ročního úsilí.

DSCN5805

Dva konkrétní příklady uvažování:

Př.1: Záhonová zelenina je náročná na půdu, vodu, lidskou práci. Vstupuje do ní organické hnojivo (od zvířat a zbytky sklizené zeleniny), vystupují z ní kromě sklizené zeleniny i zbytky zeleniny pro případné krmení. Dle toho je zeleninová část umístěna v designu – pěkná půda, možnost samospádové závlahy. Podobně jsme umístili políčkovou zeleninu, s ohledem na menší náročnost (méně zálivky, méně údržby, jednorázový výsev a sklizeň…). Mezi záhonovou zeleninovou zahradou a zeleninovým políčkem bude dělící prvek, který slouží jako větrolam, prachový filtr, zdroj stínu, zázemí pro hmyz a ptáky. Je to i optické a pocitové dělení zahrady. V každé zeleninové zahradě (záhonové i políčkové) bude vznikat odpad, zbytky sklizené zeleniny.
A nyní uvažujeme: Bude mít každá část svůj kompost nebo bude jeden kompost dohromady? Bylo by fajn zbytky zeleniny zkompostovat s co nejmenším úsilím a současně je využít jako krmivo. Proto mezi tyto dvě zeleninové části včleníme slepice (nebo prasátka). Slepice budou umístěné mezi zeleninovou zahradou a zeleninovými políčky, dělící prvek se tedy nabízí koncipovat jako „slepičí les“. Z obou stran se jim budou házet zbytky zeleniny a shora jim bude padat ovoce (jablka, jeřabiny, dříny apod.), slepice to vše vyzobou, prohrabou a zkompostují, stromy je zároveň chrání před dravci. Bude tedy potřeba promyslet jednoduchý způsob „házení zbytků na kompost přes plot“, aby se zbytečně neběhalo, neobjíždělo, neotvírala vrata… V tu chvíli se samo nabízí vymyslet design plotů, aby se slepice (prasátka) dali vypustit na sklizené plochy a pěkně je vyčistily a prohrabaly, případně aby zvířata mohla do obíhačky kolem zeleninových políček a chránila je před slimáky aspol.

Př.2: Úvaha nad hlavní cestou: Cestu je dobré mít průjezdnou (já se tedy s přívěsem moc otáčet neumím). Cesta tedy může lemovat pozemek dokola. Tím se hezky zpřístupní všechny části, ale zabere to dost místa. Dále chceme zajistit přístup na obecní pole. Druhou možností je vést cestu středem pozemku, vyjet ven v horní části pokračovat v cestě po vnějším okraji našeho pozemku, mimo oplocení podél obecního lesíku. Tím bude zajištěn přístup na obecní pole. Část cesty uvnitř pozemku pěkně oddělí jednotlivé zóny.
Uvažujeme dále: Lem cesty bude tvořen ovocnými stromy (větrolam, stín, ochutnávka pro návštěvníky). Voda z cesty bude svody nasměrována do pruhu stromů pod cestou. Pod cestu můžeme tedy vysadit ovocné stromy s větší potřebou vody než nad cestu. Cesta bude zároveň sloužit jako ohřívací (akumulační) prvek pro stromy. Díky šíři cesty bude zajištěno plné oslunění korun, tudíž pěkné dozrávání ovoce. Po cestě budou chodit návštěvníci, je tedy vhodné zde mít širší spektrum druhů/odrůd na ochutnávku, tedy volit letní a ranně podzimní odrůdy. Zimní odrůdy budou určené pro jednorázovou sklizeň a mohou být vysazeny ve formě malých sadů či dělících pruhů v zadní části pozemku.

Tak a tímto postupem připravíme koncept celého pozemku. Zároveň máme nástin vzájemných vazeb a můžeme přejít k detailnímu projektu.

Poté přichází na řadu detailní projekt jednotlivých bloků. I při detailním projektu bloků je potřeba neustále řešit interakce s širším okolím, minimalizovat energetické vstupy, vytvářet uzavřené koloběhy živin. Opakuji to, neboť to jsou základy soběstačného systému. Ale o detailech zase v jiném článku.

Důležité je pracovat s otevřenou myslí, používat zdravý selský rozum, nehledat složitosti, hodně se koukat kolem sebe, jak se věci v přírodě ovlivňují, hledat informace, jak to dělali předkové, jak to dělají jinde, co na to chytré knihy. No a nebát se, sedět nad projektem a vizualizovat, cítit a vnímat a promýšlet jednotlivé prvky, klidně je předělávat a vracet se k původnímu, když se to ukáže jako lepší řešení…

Prostě je to velká dobrodružná hra, tak si jí s radostí užívejte.

 Foto: Jarda, Jitka M., prosinec 2013

 


Na všechny články a fotografie na těchto stránkách se vztahují autorská práva.
Jejich šíření a publikování je možné jen se souhlasem autora. Děkuji. © Jitka Mušková
 
 
Designed by ITCzech.cz