Home Home Home

Ovocný sad – detailní design

Po studiu a shromáždění potřebných informací lze postoupit k detailnímu designu ovocného sadu.
DSCN5801
Postup se nám osvědčil následující:

  1. Blokové rozmístění jednotlivých druhů na vhodné místo pozemku. Jednotlivé druhy ovocných stromů (jabloně, hrušně, třešně..) rozmístíme vzhledem k půdním podmínkám, vlhkosti a orientaci vůči světovým stranám, tak aby to danému druhu co nejvíce vyhovovalo. Např. na jižní svah vhodné: meruňky, broskve, třešně, višně. Višně zvládnou nejvyšší polohu a horší půdu, broskve potřebují nejnižší polohu a mají mělký kořenový systém, tedy potřebují lepší půdu a více vody, ale pozor na mrazové kotliny. Jabloně jsou plastické a vyhovuje jim i mírnější severní svah, hrušně požadují hlubší půdu …atd. Zároveň jsme v této fázi určili, kde budou letní, podzimní a zimní odrůdy. Přesto, že jsou stromy umístěné do jednodruhových bloků, bloky jsou malé a nejedná se o žádnou monokulturní výsadbu. Plynule vedle sebe máme malou meruňkovou alej, sousedící s letními jablky z východu a ořešáky ze severu, višňovou a jabloňovou řadu podél cesty, kruhový objezd lemovaný způlky jabloněmi a způlky hrušněmi, nad tím dva svejly s třešněmi a na nejvyšším skalnatém místě řadu rakytníků.
  2. Určení počtu stromů pro dané místo na základě velikosti korun. Pro výsadbu v lemech (v jedné řadě) jsme plánovali výsadbu tak, aby se dospělé koruny dotýkaly, nikoliv překrývaly. Pro výsadbu do řad a malých sadů se koruny dotýkají v řadě, mezi řadami je místo navíc pro dostatečné oslunění a pro místní nepravidelnou výsadbu dusíkáčů. Prakticky to děláme tak, že co strom, to kolečko umístěné tak, aby všude byl dostatek místa. Tím vyjde počet stromů, které lze na dané místo vysadit. Pracovat lze s kolečky papírovými a posouvat je nebo použít tužku a šablonu (a gumovat). Kolečka lze již označit druhem stromu např. JZ – jabloň zimní
    Velikost korun dospělého stromu počítáme:
    12m pro ořešáky, kaštanovníky, moruše, oskeruše
    10m pro třešně roubované na ptáčnici
    8m pro jabloně, hrušně a meruňky a třešně roubované na podnoži Colt
    5-6m pro broskvoně, slívy, blumy, švestky, jeřabiny, rakytníky, hrušky nashi, kaki
    3 – 4m muchovník, aronie, mišpule, lísky, černý bez, dříny
    2-3m josta
    1,5 – 2m drobné ovoce: zimolez, rybízy, angrešty
    nezapomeňte na dusíkáče – viz. níže
    Design_sad_rozsireny
  3. Výběr vhodných podnoží pro dané místo. Podnož musí být vhodná pro typ půdy a podloží a zároveň určuje dospělou velikost koruny stromu. Popis podnoží najdete například zde. Pro naši zahradu jsme vybrali podnože:
    Jabloňové:
    podnož A2 – růst bujný, zvládne horší podnebí a půdu, odolná mrazu, bohatý, rozvětvený a dostatečně mohutný kořenový systém, plodnost v 6.-7.roce.
    podnož M7 – bohatý, hustý, kořenový systém drobných a středních kořínků, oddálení nástupu plodnosti na 4.-5.rok
    podnož MM106 – roste silněji než M7 a slaběji než A2
    podnož semenáč/jadernička – dlouhý kůlovitý kořen, menší množství drobných kořínků. Jabloně na této podnoži vysazujeme do partií zahrady, kde je hluboká vrstva zeminy, bez skalnatého podloží. Předpokládám, že strom bude dobře zakotvený dlouhým kůlovitým kořenem a díky délce zde bude dostatečné množství drobných kořínků. Na skále by kůlovitý kořen narazil a deformoval se a drobných kořínků pro výživu by nevyrostlo dostatečné množství. Naopak tam, kde je menší vrstva zeminy a pod ní skála dáváme podnože A2, MM106 a M107. Očekáváme, že bohatému kořenovému systému skála dole až tak nevadí, strom dobře ukotví ve vrstvě nad skálou a husté kořeny dokáží nasbírat dostatek živin a vláhy.
    podnož J-TE-H – málo rostoucí podnož pro tvar čtvrtkmen, tato podnož je v malé inspirativní zahrádce pouze pro zkušenost a ukázku
    zpravokořeněné stromy – některé jabloně jsme zpravokořenili a plánujeme je ponechat bez střihu. Jsou vysazené podél pastviny a jedná se víceméně o experimentální a ukázkovou výsadbu. Za pár let si o tom povíme více.

    Hrušňové:
    podnož semenáč – hrušně na těchto podnožích umísťujeme do míst s hlubší půdou, ve spodní části i jílovitou nebo s drcenou břidlicí. Očekáváme, že kůlovitý kořen těmito vrstvami dokáže prorůst, strom dobře ukotvit a ze stanoviště profitovat.
    podnož
    Kawkazská (polská semenáčová podnož) je méně vzrůstná než semenáč. Umísťujeme rovnoceně se semenáčovou podnoží. Čas ukáže jak se kterým stromům bude dařit.
    Třešňové:
    podnož ptačka je mohutná a stromy vytváří mohutné koruny, na této podnoži budou zapěstované vysokokmeny
    podnož mahalebka je vhodná do sušších podmínek a zmenšuje růst stromu o 
     30%, zapěstujeme korunu na polokmen
    podnož Colt zajistí střední až slabší růst naštěpované odrůdy s brzkým nástupem plodnosti, je mrazuodolná. Stromky na Coltu budou zapěstované na polokmeny a čtvrtkmeny podle naroubované odrůdy.
    Třešně celkově byly velká hádanka kam s nimi. Jsou umístěné na spodním okraji II. a III. svejlu, na jižním svahu s pěknou, ale mělkou ornicí a podloží je souvislý vápenec. Uvidíme jak si s tím poradí bujná ptačka i méně rostoucí mahalebka a Colt a jakou zavlažovací službu jim prokáží svejly.
    Meruňkové:
    podnož Myrobalán má bujný růst a je vhodná do suché půdy, zapěstujeme na ní vysokokmen
    podnož Ryngle je vhodná do středně těžkých půd a bude na ní polokmen
    O meruňky na ryngly/myrobalánu obavy nemáme, zkušenost s nimi máme dobrou, jen uvidíme, jak budou obrůstat odspodu a jak si poradí se specifickými místími podmínkami.
    podnož St. Julien je podnož určená do hlubší vlhčí půdy a na zahradě ji zkoušíme na různých místech. 

    Ve chvíli, kdy jsou vybrané podnože, lze kolečka  v designu doplnit o název podnože, tedy např.JZ/A2- jabloň zimní na podnoži A2.
  4. Výběr odrůd (odrůda a podnož k sobě musí pasovat)
    Prioritním kritériemvýběru je pro nás chuť.
    U všech ovocných stromů jsme vybírali odolné odrůdy, vhodné do středních a vyšších poloh, méně náročné na kvalitu půdy.
    Máme zastoupené staré odrůdy i nové odrůdy. Jednotlivé odrůdy byly vybírány s konkrétním záměrem využití, tedy pro přímý konzum, pro uskladnění, sušení, kompotování a povidla. Odrůdy speciálně vhodné na různé kořalky a pálenice moc nemáme (kromě oskeruše), neb alkohol nepijeme a jeho výroba není náš cíl. Samozřejmě zde hrály roli i city a vzpomínky z dětství. Dědova podzimní oblíbená odrůda jablek James Grieve nesměla chybět, Šampion byl zase osobním chuťovým přáním mého muže.
    Pozor! Je potřeba průběžně kontrolovat, zda vybraná odrůda je k dostání na vybrané podnoži. S těmito informacemi je možné ke kolečkům připsat jména odrůd –  tedy např. JZ/A2 Blaník – jabloň zimní na podnoži A2, odrůda Blaník.
    Pozn:  Odrůdy jsme si seřadili podle doby zrání. Nechceme obíhat svejly zepředu dozadu a zpět. Pokud možno chceme sklízet postupně jeden strom za druhým. Třešně a višně jsou řazené podle třešňového týdne zrání, meruňky podle dní zrání vůči Velkopavlovické, jabloně a hrušně podle doby sklizňové zralosti (první pol. září, konec října atd.) Samozřejmě, že příroda, výsadbové chyby popř. náhrady to trochu zamotají, ale to nevadí. Pokud chcete plánovat také takto systematicky, nezapomeňte si již ve fázi studia vypsat i doby sklizně (nepleťte je s konzumní zralostí).
  5. Opylování
    Je potřeba rozlišit stromy samosprašné (vlastním pylem) nebo cizosprašné (pylem jiné odrůdy) a také se podívat na mechanismus opylování hmyzem – hmyzosprašné nebo větrem – větrosnubné. U samosprašných není potřeba řešit opylovače. Ale u nesamosprašných nebo částečně samosprašných druhů je potřeba dobře naplánovat opylovače. Nicméně opylení cizím pylem obecně zvyšuje plodnost.

    Jabloně – většinou s opylováním není problém, křížové opylení různými druhy je výhodou. Jedním z nejlepších opylovačů pro většinu jabloní je Ontario. V naší zahradě je Ontario umístěno v přední i zadní části právě z důvodu opylování. Některé odrůdy potřebují specifického opylovače, ty je potřeba umístit blízko sebe (např. Průsvitné letní má opylovače James Grieve – jsou tedy vedle sebe, James Grieve je cizosprašný a má kolem sebe tři jiné odrůdy jabloní).
    Hrušně,  višně, meruňky, broskve – u těch s opylováním většinou není problém a žádné speciální podmínky nemají. Hrušně se opylují vzájemně, višně, meruňky a broskve také a mnohé jsou samosprašné.
    Třešně, slívy, blumy- tady je to velká šachová partie. U třešní, slív a blum je potřeba si poctivě vypsat vhodné opylovače a to brát v úvahu při volbě odrůdy a místa. Pokud máte dostatek místa, zařaďte i odrůdu, po které možná netoužíte, ale je dobrým opylovačem pro ostatní stromy. Např. třešeň Van je vhodný opylovač pro většinu třešní, proto jsme ji zařadili do výsadby, přesto, že vyžaduje teplejší oblasti. Nemusí u nás plodit, stačí když pokvete a opyluje ostatní stromy.
    Výše uvedené ovocné stromy jsou hmyzosprašné a je potřeba mít pro opylení včelky nebo dostatek jiného hmyzu (čmeláci, divoké včely apod.)  

    Rakytníky, ginko – tady do hry vstupuje ještě dvoudomá rostlina, pro opylování je potřeba samčí rostlina.
    Ořešáky´, lísky – některé jsou samosprašné nebo částečně samosprašné, jiné cizosprašné a je potřeba mít vhodné kombinace opylovačů. Pro rychlou orientaci využijte Přehlednou tabulku ořešáků. U ořešáků může být vzdálenost stromů velká. Pokud máte velký pozemek, dobrou službu udělá i planný ořešák, jehož ořechy navíc poslouží jako zdroj potravy pro ptáky a veverky bez ohledu na kvalitu.
    Rakytníky, ginko a ořešáky jsou větrosnubné. P
    ři plánování výsadeb a opylovacích poměrů pro větrosnubné druhy je nutné brát v úvahu převládající směr větru a doporučenou vzdálenost pro opylení. Pozor, jarní směr větru v době květu může být jiný než letní nebo podzimní vítr. Opylovač by měl být umístěn jako první strom ve směru větru.DSCN4594 DSCN6054
  6. Ostatní vlivy – uvádím jen pár příkladů pro ilustraci
    Umístění zdrojů dusíku: Hnojiště, chlív – vytékající močůvka s velkým množstvím dusíku by poničila kořenový systém a zdraví jabloní, naopak ořešáky nebo černé bezy si dávku dusíku budou užívat.
    Zvířata  a okus/podrývání: Do pastvin s ovcemi/kozami vysazujeme mohutnější stromy ve formě polo nebo vysokokmenů. Zajistí se vhodná ochrana kmene a na vysoko nasazené větve již zvířata nedosáhnou. Malé stromy s nízko posazenými větvemi by byly rychle okousány.  Do výběhu prasat lze umístit hluboko kořenící stromy s kůlovitým kořenem, nikoliv s mělkým kořenovým systémem, který by rytí prasat poničilo.
    Škůdci a nemoci: Lísky je vhodné umístit do výběhu slepic, na podzim ze spadaného listí vyzobou lískovníčka a sklizeň oříšků bude bez poškození. 
  7. Dusíkáče
    Pro zdárný a zdravý růst ovocných stromů je vhodné výsadbu prosázet dusíkáči. Tedy stromy, které mají na kořenovém systému bakterie schopné vázat vzdušný dusík. Dusíkáče by měly odpovídat zhruba 1/3 ovocných výsadeb.  Není potřeba plánovat pro ně plnou plochu jejich koruny, je možné je pěstovat výmladkovým způsobem. Pravidelným seřezáváním  podpoříme i rychlejší obměnu kořenového systému, odumřelé části poskytnou navázaný dusík jako zdroj pro ostatní ovocné stromy kolem. Ořezané větve poslouží jako mulč a zdroj uhlíku. Do ovocného sadu vysazujeme převážně hlošinu okoličnatou, kromě zdroje dusíku je i zdrojem dobrých červených bobulí. Po okrajích vysazujeme olši a čimišníky, které přirozeně navazují na remízkové výsadby.
  8. Doplňkové keřové výsadby
    Keřové výsadby jsou po okraji korun z jižní strany, ale tak, aby nezasahovaly do koruny. Považujeme za důležité zajistit dostatek slunečního svitu všem keřům a zároveň sklizeň ovoce i bobulovin bez prolézání roštím či narážení hlavou do větví. Kdo při trhání broskví stál v pichlavém keříku angreštu tak ví, o čem mluvíme. U ovocných stromů vysazených na patě svejlu využíváme násep k výsadbě bobulovin, vysazujeme na střed mezi stromy, kde je dostatek prostoru i světla.
  9. Další patra – pozor! jsme ve střední Evropě
    Trvalkové patro: Každý strom má u sebe vysazený svůj osobní kostival. Spotřeba sazenic je velká a doporučujeme proto založit kostivalovnu. Jako zdroj dusíku a protiplevelné opatření je ovocný pás osetý bílým plazivým jetelem. Trvalkové plošné podsadby jsou pouze na specifických místech (bylinkárna, ekozahrada, medonosné trvalky u včelína).
    Tak a nyní se asi ptáte kde máme patro lián? No, nemáme ho, tedy nemáme ho v sadu. Všechny ovíjivé jedlé i nejedlé rostliny vysazujeme na treláže, ploty, branky nebo lesní stromy, ale ne na ovocné stromy. Jsme v mírném pásmu severní polokoule, ve střední Evropě, nejsme v tropech, kde je spousta slunečního záření, vlhka a humusu. Chceme vzdušný sad bez nemocí, dobře přístupný ruční sklizni, nechceme se drápat mezi přehustělým porostem a řešit výskyt plísní aspol. Podívejte se v parku, v neudržované zahradě, v lese, jak vypadá strom porostlý chmelem, psím vínem, břečťanem – moc dobře se mu nedaří, co?
  10. Výběr dodavatele
    Musíme konstatovat, že výběr školkaře není jednoduchý. Nabídka ovocných stromků je velmi široká. Nicméně ve chvíli, kdy začnete hledat konkrétní odrůdy a konkrétní podnože, tak narazíte. Většina stromků je určená pro intenzivní sady nebo malé zahrádky, tomu odpovídají podnože vhodné pro zákrsky, čtvrtkmeny…. U mnoha prodejců (bohužel včetně  některých školkařů) je težké zjistit, na jaké podnoži je naroubováno. Tuto informaci se samozřejmě dozvíte na štítku stromku, ale zjišťovat to až ve školce je pozdě, informace je potřeba mít zjištěné přes internet, z katalogu nebo telefonicky ještě před objednávkou či návštěvou školky. Z praktického hlediska je nutné koukat také na místo prodeje, zda si pro stromky pojedete nebo zda je možné je poslat. My jsme nakonec vybrali dva zdroje a vzhledem ke vzdálenosti objednávali přes internet:
    www.stareodrudy.org

    www.prodejstromku.cz
    S dodávkami z obou zahradnictví jsme velmi spokojeni, kvalita stromků nádherná, vyřízení objednávek a doprava bez problémů.
  11. Rozfázování výsadby
    Zvažte své síly, odhad počasí, čas a výsadbu rozdělte do odpovídajících časových úseků. Naše hlavní výsadba (80 stromků) proběhla na podzim 2013. Tato výsadba proběhla po dokončení terénních úprav – cesta, svejly, rozvoz hromad ornice, bagrování rybníčků. Vysazovali jsme v klidu, v pohodě, bez újmy na stromcích.
    Jinou zkušeností byla výsadba asi 20 stromků na podzim 2012 a jaře 2013. Vysadili jsme stromky, u kterých jsem předpokládala, že nebudou překážet při terénních úpravách. Byl to omyl. Stromky překážely a některé se i poškodily. Takže doporučuji nejdříve bagrovat, kopat a měnit terén, teprve potom sázet stromky.
    Říkáte si, co to píšu, vždyť je to nad slunce jasné. Ale nepodlehnout radosti z pozemku a chuti sázet, sázet a sázet je mnohdy téměř nemožné.

P.S.: Pokud nejste ten plánovací typ, co potřebuje mít vše nakreslené, popsané, seřazené a chcete jenom sázet, tak vesele sázejte a tento článek nechte těm, co potřebu plánování mají a baví je to. Plánování má totiž jednu báječnou výhodu, nutí člověka mnohem více promýšlet souvislosti a hledat informace.

Text a foto: Jitka M., leden 2014


Na všechny články a fotografie na těchto stránkách se vztahují autorská práva.
Jejich šíření a publikování je možné jen se souhlasem autora. Děkuji. © Jitka Mušková
 
 
Designed by ITCzech.cz