Home Home Home

Remízek – teorie

Remízek (živý plot) v Přírodní zahradě Koněprusy je zeleň šíře 7m -15m po celém obvodu pozemku tvořená třemi až pěti řadami stromů a keřů. Remízek je částečně vně a částečně uvnitř oplocení, aby byla zajištěna přístupnost zvěři a zároveň sloužil jako ochrana proti nevítaným návštěvníkům (myšleno hlavně těm lidským). Plánovaná plocha remízku je skoro 1ha, tedy 20% plochy pozemku.

Náš remízek není registrovaný orgánem ochrany přírody jako významný krajinný prvek dle §6, nespadá tedy pod zákon o ochraně přírody a krajiny č.114/92 Sb. Nečerpáme na něj žádné dotace a můžeme mu klidně říkat živý plot. Vzhledem k sousedství zahrady s CHKO jsme se pro dobré sousedské vztahy zeptali ochranářů, co by tam chtěli a nechtěli – viz.plné vyjádření na konci článku.

 Remízek (živý plot) plní následující funkce:

  • Větrolam: vzhledem k poloze pozemku v lánu 60ha polí bez zeleně  a silnému západnímu větru je potřeba zpomalit a rozmělnit proudění vzduchu uvnitř zahrady.

Teorie o větrolamech je jasná. Realita plánování je však trochu jiná. Při optimálních podmínkách, kdy směr větru koresponduje s ideálním kolmým umístěním větrolamu je naplánování rychlé. Ve zkutečnosti ale zjistíte, že směr umístění větrolamu je zcela jiný, než potřebujete vzhledem k plotu pozemku či členění částí uvnitř zahrady atd.  takže plánování rozmístění a složení větrolamů dá trochu práci.  My jsme nakonec obvod „rozčlenili na menší úseky, každý má jinou skladbu keřů a stromů, jinou vzdálenost řad, počet řad před a za plotem a umístění plotu podle místa a hlavní funkce.

  • Protierozní: remízek, díky snížení rychlosti větru, zamezí větrné erozi uvnitř pozemku. Kořenovým systémem bude zároveň ve svažité části pozemku zabraňovat vodní erozi.
  • Vytvoření mikroklimatu na pozemku vznikne příznivější mikroklima pro zdárný růst rostlin (stabilní teplota, vlhkost). Slibuji si hlavně menší vysušování půdy větrem.
  • Filtrační: remízek bude fungovat jako čistící filtr, půdní i vzduchový, bude zachycovat látky z okolního prostředí – prach, postřiky a hnojiva z intenzivně obhospodařovaných polí v sousedství, bude oddělovat zahradu od sousedící silnice
  • Estetický prvek: vzhledově remízek ovlivní krajinu a pohledově rozbije jednolitý lán polí bez stromů a keřů
  • Užitková: remízek bude sloužit k produkci dřeva (některé stromy a keře z vnitřní řady budou určené k výmladkovému hospodaření jako zásoba tyčoviny a na otop), v remízku jsou zastoupené včelařsky významné keře a stromy i keře pro léčivé a barvářské účely
  • Ochranná: remízek bude plnit funkci plotu, neprůchodnost pro velká zvířata a lidi je zajištěna hustotou výsadby a druhovou skladbou (hustě větvené keře a keře s trny)
  • Zdroj potravy: ve formě plodů (šípky, jeřabiny, hrušky, třešně, bobule tisu, ptačího zobu, bezu atd.) pro hmyz ,ptáky a drobné hlodavce, po vnějším obvodu žír pro zajíce a vysokou zvěř a nektar, pyl a medovice  pro včely a ostatní hmyz.
  • Podpora místní flory a fauny: remízek bude biotopem mnoha druhů rostlin, bezobratlých živočichů i drobných obratlovců, přispěje k množení a šíření živočichů a planě rostoucích rostlin

Těmto funkcím odpovídá druhové složení a prostorové uspořádání keřů a stromů, podpořené výsevem lučního travního pásu a louček po vnějším obvodu remízku.

Způsob výsadby

Keře a stromy jsou sázené ruční výsadbou do jamek. Výsadba je do řad. Vzhledem k potřebě plnit výše uvedené funkce jde o jednotlivé mísení. Sazenice jsou prostokořenné s osvědčením původu. Vzhledem k výsadbě na zorané pole je povrch celého remízkového pásu po výsadbě mulčován kartony, slámou a dřevní štěpkou.
Řada lesních stromů je prosázena pionýrskými dřevinami a dřevinami, které na kořenovém systému vážou dusík. V  našem případě jsou to pouze olše. Rakytníky, hlošiny a spol. neprošly přes CHKO.
Některé pionýrské dřeviny a dusíkáče vysazené ve 3.-5. řadě remízku časem podlehnou přírodní sukcesi, jejich role je krátkodobá.
V otevřené části pole je výsadba orientována kolmo na směr větru, tak aby docházelo k jeho rozdrobení a zmírnění a zamezilo se tunelovému efektu směrového proudění. Kromě výsadby remízku po obvodu zahrady jsou uvnitř zahrady umístěné další větrolamové řady.
Každý keř je po výsadbě označen kůlem, spotřeba kůlů vzhledem k hustotě výsadby je vysoká. No a vzhledem k velikosti sazenic to vypadá spíš jako kůlový remízek.

  

Sazenice – To je kapitola sama pro sebe a napíšu víc, až mě přejde první, druhé i třetí rozčarování.

Doba založení už není vázána na ukončení nájemních smluv, neboť tyto byly ze strany nájemce ukončeny.  Děkuji tímto Velkostatku a svému právníkovi.
Vysazovali jsme nakonec ve dvou hlavních vlnách:

  • podzim 2012- strana severozápadní a jižní od silnice.
  • jaro 2013 zbytek po celém obvodu pozemku.
    Pro Vaši představu – jobvod pozemku je 1km, výsadby jsou v několika řadách.

Oplocení přírodní zahrady je uvnitř pozemku na úrovni 3-5. řady výsadeb. Veškeré sazenice vnější části živého plotu je potřeba v prvních letech pravidelně ošetřovat  nátěrem proti okusu. 

Několik poznámek:

Pozemek neleží v CHKO, ale těsně vedle hranice CHKO Český kras. Z tohoto důvodu jsem složení remízku konzultovala s pracovníkem CHKO Český kras.

Jeho připomínky a komentáře jsem zohlednila ve složení remízku. Původně byl remízek velice pestrý, ale tato pestrost není vítána a přírodě může uškodit rozšířením nepůvodních druhů. Pokud se chcete vyvarovat stejné chyby, zde je komentář pracovníka CHKO a doporučená literatura:

 Výsadba nepůvodních druhů dřevin, schopných se šírit do okolí, je nežádoucí.  Jmenovitě se jedná o druhy Caragana arborescens, Colutea arborescens, Laburnum anagyroides, Physocarpus opulifolius, Philadelphus coronarius, Lonicera tatarica, Quercus rubra, Berberis julianae, Cornus alba, Elaegnus angustifolia, Pyracantha sp.  a další. V tomto smyslu se jedná o rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin dle par. 5, odst. 4 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Jejich geografická nepůvodnost jednoznačně vyplývá z nepůvodnosti pro území České republiky. Nevhodnost především bobovitých dřevin spočívá v jejich schopnosti osidlovat výsušná stanoviště biotopu skalních a suchých trávníků, významných předmětu ochrany v CHKO Český kras a okolí, které degraduji. V nejvýznamnějších územích se soustavně likvidují a jejich rozšiřování je v rozporu s ochranou přírody. Výsadba nepůvodních druhů dřevin v množství a na ploše uvedeného záměru představuje riziko pro jejich šíření do okolí – tím pádem do krajiny. Navíc jsou bobovité dřeviny jedovaté pro člověka i zvířata. Jmenované druhy jsou mnohdy velmi významnými invazními druhy v různých částech světa!
Seznam původních druhů cévnatých rostlin pro území ČR naleznete v:

 Klíči ke květeně České republiky (Kubát 2002). Tam zároveň naleznete i významnější nepůvodní druhy. Klíč by měl obsahovat všechny původní druhy včetně archeofytů. Z logiky věci vyplývá, že druhy v něm neuvedené jsou nepůvodní.
Základní díla pro nepůvodní druhy cévnatých rostlin pro územi České republiky naleznete například v referenčních publikacích:
Pyšek, P.; Sádlo, J.; Mandák, B. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech Republic. Preslia. Vol. 74 No. 2 pp. 97-186
http://www.ibot.cas.cz/preslia/P022CPys.pdf

Mlíkovský J. & Stýblo P. (eds.) (2007): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky Praha. ČSOP.

 

Jednička

První strom vysazený na kraji remízku byla tahle malá Lípa srdčitá (Tilia cordata).  

Nebylo to plánované a ani to není můj nejoblíbenější strom, ale ruka po ní sama sáhla a měla jsem pocit, že tam ta lípa prostě musí být jako první, že nic jiného nepřichází v úvahu. Tak si přejme, ať se naší jedničce daří, roste do krásy a dlouhověkostí provází následující generace.

 Text a foto Jitka M.

říjen 2012


Na všechny články a fotografie na těchto stránkách se vztahují autorská práva.
Jejich šíření a publikování je možné jen se souhlasem autora. Děkuji. © Jitka Mušková
 
 
Designed by ITCzech.cz