Slepičí les

Slepičí les je vhodně osázený výběh pro slepice, který více či méně pokrývá potravní potřeby slepic a zároveň jim vytváří co nejpřirozenější prostředí pro spokojený život. Výsadba má bylinné, keřové a stromové patro a časem zaroste do podoby jakéhosi leso sadu.
Slepičí les plní hned několik funkcí současně:
1. Stromy chrání slepice před útokem dravců a zajišťují stín – jsou vhodné vysokokmeny a stromy s většími korunami.
2. Keře slouží jako větrolam a zahušťují výsadby. Zároveň vznikají suchá a krytá místa, kde si drůbež může hrabat i v horším počasí.
3. Plody z keřů a stromů zpestřují a doplňují slepičí jídelníček. Opadané  listí vytváří vhodné prostředí pro nejrůznější hmyz a půdní živočichy, kteří poslouží jako potrava pro slepice a slepice mají v čem hrabat. Hrabáním dochází ke kompostování listí a tlející materiál opět přitahuje jiný druh bezobratlých (žížaly, larvy apod.) a ty jsou opět vítaným soustem pro slepice. Vhodné keře do slepičího lesa jsou ty s menšími bobulemi. 

Vysoké stromy tvoří základ výsadeb, jsou umístěné tak, aby vznikl mělký rovnoměrný stín s menšími osluněnými místy.
V našem případě: Po okrajích jsou jabloně, švestky a višeň, uprostřed je jabloň Strýmka, morušovník a jeřabiny, nutričně významná je kanadská planá jabloň Crab apple. V plánu je ještě dřezovec, ale pochybuji, že slepice budou vyzobávat semínka z jeho lusek. Na druhou stranu, místa je dost a za pokus to stojí.
Keřové patro reprezentují drobné bobuloviny: červené a černé rybízy, josta, mahonie, muchovníky, dříny a keřové aronie. Od silnice slepičí les oddělují lísky. Keřové patro je doplněno o černý bez, hlošinu a čimišníky. Hlošina a čimišníky jsou dusíkáče a plní i vyživovací funkci stromům, tomu odpovídá jejich rozmístění.
Lísky jsou ve slepičím lese vysazené ve čtyřech velkoplodých odrůdách. Slepice pomohou s vyzobáváním lískovníčka z listí a zajistí sklizeň bezvadných oříšků. Opadané listí z lísek je vhodné prostředí pro hmyz = potrava pro slepice.
Slepičí les zasahuje do části remízku osázeného lesními stromy – borovice, habry, buky, lípy, podsazené mahonií, dříny, černým bezem a šípkem. Remízek zpestřuje prostředí, kde se slepice pohybují. Nezapomínejme na to, že slepice je původem lesní pták a v lesním porostu se cítí dobře a bezpečně.

Foto: Čerstvě vysazený Slepičí les bude za pár let příjemným prostředím pro shánčlivé slípky.

Bylinné patro je v současné době tvořeno vojtěškou a plazivým jetelem bílým. Po vnějším obvodu vysazujeme kopřivy a kostival, které se budou sklízet a sušit pro zimní příkrm.
Po natažení vnějšího plotu výběhu dojde ještě k výsadbě maliníku a ostružiníku z vnitřní strany výběhu.

Vnitřní část Slepičího lesa  plánujeme dělit na menší části. Jedna část (I) těsně navazující na chlív bude částečně zastřešená a bude sloužit jako zimní výběh v době velkých mrazů. Zbytek výběhu je rozdělen na 3 díly, které se budou postupně otevírat a vypásat. Slepice budeme vypouštět na přilehlé zeleninové políčko v mimosezonní době pro dozobání zbytků, prohrabání a prohnojení.
Ve výběhu bude trvale zhruba 20-30 slepic, tedy na 1slepici bude plocha cca 50-75m2.

Osázení Slepičího lesa

Jabloně na severním okraji výběhu jsou určené primárně pro sklizeň a naši konzumaci, popadaná jablíčka budou pro slepice. Odrůda Strýmka uprostřed výběhu je volena proto, že jablíčka drží na stromě až do zimy a po opadu jsou schopná vydržet při mírné zimě i pod sněhem a posloužit slepicím jako zimní přilepšení. Strýmka je roubovaná na podnoži jaderničky a je zapěstovaná jako vysokokmen. Koruna bude tedy mohutná a vysoko, bude zároveň chránit před dravci, stínit a poskytovat listí pro další hrabání. Stejně lze využít třeba Koženou renetu.
Kanadská planá jabloň Crab apple (Malus sylvestris) plodí malá, houževnatá, kyselá jablíčka s vysokým obsahem pektinu. Část jablíček sklidíme jako zdroj pektinu do zavařenin a jako okyselovací přípravek do jablečných moštů. Zbylá jablíčka opadají a poslouží slepicím, včetně veškerých bezobratlých, kteří se na konzumaci jablíček podílí.
Morušovník černý (Morus nigra) uprostřed výběhu je opět zapěstován s vysoko posazenou korunou. Mohutná koruna zastíní v létě chlív, ochrání plochu před nálety dravců. Plody morušovníku- moruše- poměrně dlouhou dobu postupně dozrávají a opadávají, tedy zhruba měsíc bude  moruše „krmit“ slípky. Moruše jsou bohatým zdrojem železa, vitamínu C, vápníku, bílkovin a vlákniny. Slípky budou zdravé a uvidíme, jak se to projeví na vajíčkách.
Červené jeřabiny (Titan a Konzentra) – laty s pěknými malvičkami jsou určené pro ruční sklizeň a sušení pro zimní příkrm (nejen slepic), zbytek opadá a sezobou ho slepice v čerstvém stavu.
Muchovník, bezinka, aronie, dříny  – bobule budou opadávat zhruba v napsaném pořadí a slepice (a nejen ony) si na nich určitě pochutnají.
Hlošina okoličnatá – spodní větve slepice ozobou, vrchní část je pro sklizeň na zpracování.
Nízké bobuloviny – rybízy, josta a mahonie možná ani pořádně nedozrají a budou sklizené slepicemi. Tento pás vůbec neplánujeme sklízet pro nás, veškerá úroda je určená slepicím.
Dřezovec a čimišníky – to je pokus a uvidíme jestli slepice budou  zobat semínka z lusků/měchýřků.

Umístění Slepičího lesa v celkovém designu zahrady

Slepičí les je situovaný mezi pěstební plochy pro zeleninu. Z jedné strany je zeleninová záhonová zahrada a z druhé strany zeleninová políčka. Komposty pro ukládání zbytků po sklizni zeleniny jsou na obou stranách oplocení uvnitř Slepičího lesa. Slepice je budou zobat a prohrabávat, tím dojde k přikrmení slepic a zkompostování zbytků.
V horní straně Slepičího lesa je místo na chlív, určený nejen pro slepice. Hnůj se bude vyvážet na oba zmíněné komposty. Díky slepicím dojde k dozobání případných zbytků krmiva, rozhrabání hnoje a jeho promíchání z odpadem ze zahrady.
Slepice budou vypouštěny v podzimně – jarním období na zeleninové plochy. Přínos pro je zřejmý a oboustranný:
pro záhony: vyčištění záhonů od semen, vyzobání klíčících plevelů, rozhrabání půdy, prohnojení slepičinci
pro slepice: zdroj bezobratlých, občas možná i nějaká myška, zdroj semen a zeleného krmení

Samozřejmě zásadní roli hraje výběr vhodného plemene slepic. Důležité je, aby byly shánčlivé. To splňují např. plemena: česká kropenka, vlaška, leghornky, maransky, australky, plymutky a mnohá další.
Nepředpokládáme, že si slepice najdou veškerou potravu a nebude je potřeba krmit. Zrní a míchanici budou samozřejmě dostávat, neboť cílem celého snažení jsou hlavně vajíčka.
Otevřenou věcí je ochrana slepic před drobnými šelmami, hlavně liškou. V plánu jsou dobří psí hlídači v kombinaci s elektrickým ohradníkem.

Těšme se na spokojené slepice a hojnost vajec. A kdyby náhodou ne, tak vyroste pěkná část sadu využitelná pro cokoliv jiného.

 Text a foto: Jitka M., duben 2014