2014 – Zkušenosti rok 2
Krátké shrnutí zkušeností druhého roku Přírodní jedlé zahrady lze jednoduše vystihnout slovy
RADOST, SKLIZEŇ, ÚDRŽBA, ŠKŮDCI.
Hlavní objem práce spočíval v údržbě založených prvků z roku 2013. Šlo hlavně o to udržet plevel pod kontrolou. Permakulturníci asi nechtějí slyšet slovo plevel, neboť každý „plevel“ má svoji funkci a ozdravuje půdu. To je pravda, ale všechno má své meze. Nám šlo o to neprohrát boj s bodláky na plné čáře a zajistit podmínky pro růst malých lesních stromků a keřů.
KOSENÍM a SEKÁNÍM je potřeba udržet bylinné patro pod kontrolou:
Vysekáváme trávu v remízku, tak aby sazenice keřů měly dostatek živin, vláhy a světla. Vysekáváme kosou a křovinořezem. Kosou to jde do chvíle, než přeroste plevel, bojovat s dřevnatými stonky je pak vysilující a nastupuje křovinořez. Oba nástroje jsou však pohromou pro stromky, zejména pokud je tráva a plevel přerostou a nejsou vidět. A i u dobře označených, zakolíkovaných, výsadeb počítejte s malými ztrátami v důsledku kosení.
Plochy zahrady, které odpočívají pod výsadbou jetele a vojtěšky a budoucí pastviny s rozrůstající se travní pastevní směsí, je potřeba alespoň 2x ročně pokosit. Díky kosení se tráva pěkně rozroste a vytvoří pevný koberec, který v budoucnu snese pastvu zvířat. Pravidelné sekání zamezuje nechtěnému množení plevele jako bodláky, rdesno aspol. Výměra těchto částí určuje způsob sekání. Zakoupili jsme bubnovou sekačku za traktor. I tak je to práce na celý víkend. Při sekání je potřeba posekat co nejblíže ke stromkům a zároveň sekačkou nerozházet mulčovací koláče. A opět dochází kdrobným ztrátám v podobě useknutých stromků či keřů.
Kosení plevele je nutné i na/ve svejlech, na násypech, dělících pásech a březích rybníčků. To je kapitola sama pro sebe. Kosení je to náročné, neboť se nekosí rovná plocha, ale různé prohlubně a svahy. Na toto kosení se nám nejvíce osvědčil křovinořez. Práce s ním je lehčí než s kosou, dobře se s ním kosí šikmé plochy, není náročný na postoj sekáče a jdou lépe vysekat kritická místa např. úzké mezery mezi keři a plotem.
Přes veškerou snahu se nám na pozemku na několika místech poměrně dost vysemenily bodláky, rozrostlo rdesno a pýr.
Na zahradě zůstává dostatek ploch, kde se vůbec nekosí.
Nepokosené necháváme okraje cesty, cílem je rozvoj pestrého bylinného patra. Zde jen při průchodu zahradou kosíme bodláky (některé kosíme, některé necháme vykvést pro čmeláky a včel a kosíme je po odkvětu). Dále nekosíme vnitřní část dělících remízků a lesíčku, kde jsou naházené hromady klestí a doufáme, že se zde čile množí bezobratlí.
Naše zkušenost:
– kosit je potřeba včas a opakovaně, s vyšší frekvencí zejména místa se zvýšeným množstvím bodláků
– koste tím, čím to jde nejrychleji, nesnažte se kosit za každou cenu pouze kosou, protože je to „permakulturní“
– na velké plochy si obstarejte včas výkonnou sekačku
– na kosení vyčleňte poměrně dost času: remízky je dobré pokosit 3x, louky či odpočívající pole 2x, místa s výskytem bodláků i 4x, blízké okolí zeleninových záhonů obsekat měsíčně
– na hustý plošný výskyt pýru kosení nestačí, ani časté
– Co s pokosenou hmotou? To je důležité rozmyslet – jak ji posbírat a co s ní.
Jetel a vojtěšku necháváme cíleně ležet. Chrání půdu, kompostuje se. Zřejmě se tím sníží životnost rostlin, ale to nám zas tak nevadí, neboť vojtěška a jetel jsou vyseté jen pro ochranu a vylepšení půdy. Plocha se bude postupně měnit na záhony a jiná políčka.
Trávu na budoucí pastvině necháváme také ležet, ale to už dobré není. Pokosenou hmotu v okolí stromků sbíráme a využíváme na mulčování. Určitě je vhodné pokosenou trávu sebrat, ale zatím na to nemáme vybavení.
MULČOVÁNÍ je dobrá služba hlavně pro malé sazenice. Zajistí jim vlhkost a chrání je před zarůstáním plevelem. Zamulčovat dlouhé řady živého plotu a vnitřní výsadby však není úplně legrace. Stojí to dost práce a času, krom toho také slámy a kartonů.
Nicméně i pečlivě provedený mulč proroste a velmi rychle kompostuje. Je potřeba jej čistit od prorůstajících bodláků, doplňovat slámu či zcela obnovovat karton i slámu.
Naše zkušenost:
– mulčování je časově a materiálově hodně náročné, efekt je velmi krátkodobý
– mulčujeme pouze ovocné stromky, lesní stromy a vybrané úseky živého plotu, např. v místech s vyšším výskytem pýru nebo v suchých částech. Zbylé úseky živého plotu „necháváme přírodě“
– mulčování nahrazujeme častějším kosením meziporostu
– mulčujeme v podstatě čímkoliv, slámou i pokosenou hmotou (tráva, jetel, vojtěška), vrstvu dáváme opravdu velmi silnou, až 50cm čerstvého materiálu
– u malých sazenic je vhodné jedenkrát ročně (lépe i dvakrát) ručně vyplevelit, popř. srpem vysekat místo kolem kmínku a mulč kolem kmínku opravit a umáčknout
– v místech kam mohou divoká prasata je lepší vůbec nemulčovat. Prasata pod mulčem hledají „dobroty“ a kromě zničeného zamulčování zlikvidují také malé výsadby
KŮLOVÁNÍ je také potřeba alespoň dvakrát za rok zkontrolovat a opravit. Kůly ničí hlavně srnčí zvěř, která je dokáže zcela ulomit. Ke keřům zatloukáme kůly nařezané z odpadu vzniklého při řezání prken. Ke stromkům zatloukáme pořádné jasanové kolíky.
Naše zkušenost:
– kůly zatloukat vždy ze stejné strany, aby bylo jednoznačné, kde je stromek
– malým nebo rozkošatělým keřům dávat kůly z obou stran
– kůly musí být dostatečně vysoké, aby ve vzrostlé trávě byly vidět, my řežeme z 3m tyče 3 kůly a je to tak akorát ( po zatlučení 80cm)
– kůly zatloukat pevně palicí, ne jen vtlačovat
– po každém kosení kůly srovnat a doplnit
Výměna CHRÁNIČEK a ÚVAZŮ je činnost aktuální hlavně po jarním střihu stromků. V průběhu léta odstraňujeme spodní výhony.
NÁTĚR stromků proti okusu je činnost na období podzimu a jara. Natíráme lesnickým nátěrem.
Naše zkušenost:
– natíráme i spodní část kmínků ovocných stromků těsně u země proti okusu myšmi
Druhým rokem se na zahradě přemnožily MYŠI. Nahrává jim několik faktorů:
Zima byla mírná a myši nevymrzly.
Na zahradě je nadbytek zeleného krmiva (jetel, vojtěška). Vzhledem k tomu, že neořeme většinu plochy, tak ani nedochází k ničení myších hnízd. Sekání je pro myši zcela nepodstatná činnost.
Mulčované plochy jsou pro myši ideálním místem k množení.
Prvním rokem jsme udělali bidýlka pro dravce. Ve druhém roce dravcům přibylo dalších zhruba 300 dřevěných kůlů v oplocení, které hojně využívají a loví a loví. Dravcům v přední části zahrady pomáhají i kočky z blízké vesnice, ale myši jsou v množení prostě rychlejší než jejich konzumenti.
Myši velmi rychle objevili dorůstající zeleninu. Brambory, červená řepa a dýně jsou pro ně pochoutkou.
Naše zkušenost:
– jak snížit populaci myší nevíme. Pokud víte Vy, prosím poraďte nám.
– v příštím roce plánujeme na zahradu nastěhovat dvě kočičí rodinky.
Zamulčované plochy, kompost a dovážený bioodpad jsou ideálním prostředím pro SLIMÁKY. Slimáci se v porostu trávy a jetele vesele množí a jejich působení na zeleninové zahradě bylo znát zejména na hlávkách zelí, cuketách, dýních a rajčatech.
Naše zkušenost:
– na jaře na slimáky nastoupí jednotka indických kačen, které se velice osvědčily na naší zahradě v Berouně. Chránit před lišákem je bude elektrický ohradník na drůbež a síť proti dravcům
Až do úplného zaplocení pozemku škodil SRNEC. Okus keřů v remízku nebyl tak hrozný, keříky se alespoň pěkně rozkošatí. Devastující ovšem je otloukání lesních i ovocných stromků. Srnec otluče kůru až na čisté dřevo a stromek hyne. Velmi nepříjemný je také okus špiček borovic, tzv. zababčení. Velkou pomocí byl nátěr a chráničky z PET lahví.
Naše zkušenost:
– nátěr je potřeba aplikovat opakovaně, nejvhodnější období se ukázal říjen (proti zimnímu okusu), duben (proti jarnímu otloukání) a srpen – to postačí natřít špičky boroviček a modřínů (proti zářijovému okusu špiček)
No, a aby výčet byl úplný, měli jsme na zahradě i škůdce LIDSKÉHO. Někdo měl potřebu si odnést drobný materiál, pletivo a sklidit část vypěstované zeleniny. Dokončené oplocení a kamerový systém snad pomohou. Časem zde budou pořádní pastevečtí psi.
Dobrá rada mého muže nakonec:
Dělejte věci načisto, dotáhněte je až do konce hned napoprvé.
Tedy:
– rozbagrované části ihned ručně srovnat, domodelovat a osít, třeba jen zeleným hnojením pro potlačení plevele, např. hořčicí. Slehlá a zaplevelená místa se težko dorovnávají a rychle zarůstají plevelem
– vysazené stromky ihned zakůlovat a zamulčovat
– připravené záhony ihned zamulčovat či osít
– materiál na stavby (kámen, dřevo apod.) vždy uklidit, srovnat, zakrýt
– na pozemku udržovat pořádek, nedělat z něj skládku
Raději udělat méně, postupovat pomaleji, ale pečlivě.
Při údržbě zahrady se kochejte rostoucími výsadbami a radujte se z dílčích pokroků
Text a foto: Jitka M.
říjen 2014
P.S.: Kromě údržby jsme se také radovali z první větší sklizně zeleniny.