Home Rodinne zahrady Prirodni zahrady

Zelené hnojení

Zelené hnojení  je cílené pěstování rostlin pro jejich zapravení do půdy. Lze tak zúrodnit půdu, pokud není k dispozici hnůj od zvířat nebo dostatek kompostu. Zelené hnojení lze také využít pro zlepšení vlastností půdy a ve chvíli, kdy z jakýchkoliv důvodů nebude pozemek využíván a je potřeba půdu ochránit.

Zelené hnojení ovlivní:

  • Biologickou aktivitu půdy
    • Zelená hmota a kořínky jsou zdrojem živin pro půdní organismy
  • Fyzikální vlastnosti
    • Kořenový systém provzdušní půdu při růstu i při následném rozkladu
    • Sníží se výpar vody
    • Teplota půdy je rovnoměrnější, přehřátí a promrzání vrchní vrstvy je nižší
    • Rostliny chrání proti větrné a vodní erozi
    • Zvýší se zádržnost vody v půdě
  • Chemické vlastnosti
    • Zvýší se sorpční kapacita půdy a tím množství dostupných živin (neboli půda je schopná lépe vázat živiny a zadržet je proti vyplavení vodou, tyto živiny jsou dostupné rostlinám)
    • Zmírňuje se kyselost půdy
  • Praktická stránka
    • Potlačení růstu plevele
    • Vytváření mulče

Jako zelené hnojení na zeleninové záhony se hodí rostliny:

  • s krátkou vegetační dobou a bujným růstem (hořčice, řepka, pohanka, oves)
  • vhodným kořenovým systémem (svazenka, slunečnice, oves, řepa)
  • leguminózní rostliny (hrách, peluška, bob, vikev)

Jako zelené hnojení je výhodnější použít směsi, než jednodruhový výsev.

1. směs řepka+hořčice                                   2. svazenka                                                3. hrách+ peluška+oves  (luskoobilní směs)

  

Rostliny se nechají vyrůst minimálně 20cm a poté se zapracují.

Osobně preferuji podzimní  zapracování :

1.   S lehkým zarytím:  Zelenou hmotu polámu (lopatou, hráběmi, větší plochy válcem – ohnu a zlomím jedním směrem) nebo posekám  a nechám pár dní zavadnout. Jedním směrem položené zelené hnojení se rýčem lehce naseká na menší kousky. Poté lehce zaryji, ale neobracím drny, jen kypřím půdu, takže zelená hmota je tak napůl zapracovaná. Pak vše zamulčuji slámou, vrstva cca 10cm, aby rostliny přes zimu odumřely a rozložily se.

Běžně na zahradě záhony neryji, tento postup používám, když potřebuji zároveň více prokypřit půdu, např. pro kořenovou zeleninu.

2.   Bez zarývání:  Zelenou hmotu polámu jedním směrem, trochu posekám rýčem a nechám ležet nebo posekám. Po několika dnech lehce pohodím kompostem, jen tak popráším, aby se naočkovaly kompostovací mikroorganismy a zamulčuji silnější vrstvou slámy, cca 20cm. Nechám ležet přes zimu bez zapracování. Na jaře shrábnu slámu a hrubé zbytky pokud na záhon vysévám, pokud sázím sazenice, jen udělám jamky a sázím.

To používám před výsadbou zeleniny II.trati – brokolice, kedluben, fazolí, kukuřice, červené řepy, salátu a také na záhon s polykulturou.

Zelené hnojení je ideální pro zeleninu druhé tratě, tedy středně náročné na živiny. Pro zeleninu první trati je současně se zeleným hnojením dobré přidat vrstvu hrubého kompostu.

Zelené hnojení lze využít jako podzimní (postup výše) nebo jarní.

Jarní přístup nepoužívám, neb na jaře mám plno práce s předpěstováním sazenic, výsevem a výsadbami a se zeleným hnojením se nechci zdržovat. Ale pro úplnost uvádím:

Jarní přístup znamená, že rostliny se buď vysejí na podzim a nechají přes zimu nastojato a zapracují se na jaře. Pokud nejsou dostatečně zdecimované mrazem, je potřeba je nasekat (rýčem, rotační sekačkou) a zapravit do země.  Nebo se vysejí brzy na jaře (chladu odolné – luskoobilní směs,řepka/ hořčice) a nechají vyrůst.  Jarní výsev je možný na záhony s teplomilnými zeleninami (rajčata, papriky, tykve), které se vysazují až po zmrzlících (druhá polovina května).

Po zapracování zeleného hnojení na jaře by se mělo do záhonu vysazovat až po 2-3 týdnech, kdy půdní organizmy již zapracují a zabrání se fytotoxicitě způsobené rozkladem zapracované zelené hmoty.

Doba výsevu:

Vyséváme v průběhu srpna, začátkem září a zapracovává se před zimou nebo na jaře.

Zelené hnojení je jednoduchá a užitečná záležitost, která by se měla praktikovat na každé zahrádce či poli. Je nutné přemýšlet, co bude na záhonu po zeleném hnojení a vyhnout se stejným druhům  zeleného hnojení a následné plodiny a zamezit tak vyčerpání půdy a šíření nemocí a škůdců. Tedy na záhon, kde budou brukvovité nepoužít řepku, hořčici apod., ale spíše leguminózní rostliny, které kromě zelené hmoty zvýší obsah dusíku díky kořenovým hlízkám.

Tímto způsobem připravuji na podzim i záhon pro jarní výsev polykultury, osivo je luskoobilní směs, ne řepka, nebo hořčice, neboť v polykultuře jsou hojně zastoupeny košťáloviny.

Zelené hnojení zvýší obsah dusíku, zlepší chemické, fyzikální a biologické vlastnosti půdy, jeho vliv na zvýšení trvalého humusu v půdě je malý. To ale nemění nic na užitečnosti zařazovat zelené hnojení do osebních plánů našich záhonů.

 Zelené hnojení dlouhodobé:

Jeho cílem je zakrýt půdu a zlepšit její vlastnosti, většinou je potřeba prokypřit půdu kořenovým systémem a mineralizovat ji.Toto je potřeba u ploch, které nejsou ihned užívané, např. v době stavby, po koupi pozemku před stavbou, úprava poměrů na starých zahradách apod.
Zde se používají rostliny víceleté, vhodné jsou vojtěška, jetel, lupina. Vysejí se a nechají růst, během roku se 1-2x pokosí, hmota se nechá ležet jako mulč. Ve chvíli, kdy je na jejich místě potřeba založit trvalé záhony se nejlépe „zlikvidují“ zamulčováním kartonem a vrstvou slámy. Je potřeba počítat s delší dobou mulčování, aby došlo ke kompletnímu odumření rostlin, nejlépe 1 sezonu.

Vlastnosti alespoň některých z nich:

Hořčice – tvoří málo zelené hmoty a má velmi hustý kořenový systém, kypří půdu a potlačuje plevele. Nevysévat před košťálovinami.
Řepka – tvoří hodně zelené hmoty, květy jsou pastvou pro včely, snese mráz. Nevysévat před košťálovinami.
Hrách, peluška – vážou vzdušný dusík kořenovými bakteriemi. Potlačují růst plevele.
Svazenka – mohutný kořenový systém, křehké stonky, snadno se rozkládá. Medonosná.
Pohanka – rychle roste, potlačuje plevele. Křehké stonky se rychle rozkládají.
Žito – má mohutný kořenový systém a chrání půdu před promrzáním. Je dobré ho využít k ochraně hlíz sklízených v zimě – topinambury.
Slunečnice – mohutný kůlovitý kořen. Nejlepší je, pokud slunečnice můžete nechat suché stát na záhonu. Ptáci je v zimě vyzobou a přezimuje v nich hmyz. Na jaře se pak jen ustříhne u země a kořen ponechá v záhonu.
Lupina bílá, vojtěška – hlukoko kořenící, mineralizuje půdu, váže vzdušný dusík. Víceletá.
Jetel červený, bílý plazivý,  – víceleté, váže vzdušný dusík. Vhodný pod stromy jako ochrana před zaplevelením.

Zelené hnojení rozšiřuje naše možnosti péče o půdu. Je potřeba vždy dobře zvážit co od něj očekáváme v určitém časovém horizontu a podle toho volit.

Správnou volbu přeje Jitka M.

Text a foto: Jitka M., srpen 2013


Na všechny články a fotografie na těchto stránkách se vztahují autorská práva.
Jejich šíření a publikování je možné jen se souhlasem autora. Děkuji. © Jitka Mušková
 
 
Designed by ITCzech.cz