Výsadba ovocného sadu
Výsadba sadu musí proběhnout rychle a hladce, aby se stromky co nejdříve vysadily na své konečné místo a nedošlo k zaschnutí kořínků či mechanickému poškození stromků. Před samotnou výsadbou je potřeba si připravit:
Kůly
Každý stromek má být opatřen výsadbovým kůlem, který jej zafixuje ve fázi kořenění. Pokud stromek kůl nemá, vítr způsobí drobné pohyby podzemní části a trhání jemných vlásečnicových kořínků. Kůl má být ideálně kulatý, odkůrovaný a nenapuštěný, z tvrdšího dřeva, aby vydržel. My jsme nařezali kůly z jasanového náletu na louce. Kůly měly průměr cca 6cm a délku 1,6m. Konce jsme osekali do špičky a nechali jsme je neodkůrované.
Chráničky
Vysazené stromky je potřeba chránit před okusem zvěří a hraboši. K dispozici jsou různé chráničky. Na zahradě jsou plastové chráničky se zámkem a lesnické samonavíjecí chráničky. Plastové chráničky se zámkem tvoří větší trubku, nevadí jim malé větévky a případné nerovnosti kmínku. Jejich nasazení je pracnější, je potřeba zacvakat zámečky. Chráničky jsou pevné a máme vyzkoušeno, že životnost je více než 10 let. Dají se tedy po nějaké době použít na nové výsadby. Samonavíjecí lesnická chránička se rychle nasadí na zcela rovný kmínek bez větévek. Zavine se podle kmínku, drobné větévky, případně nerovný kmínek jsou problémem. Vzhledem k množství návinu na jedné chráničce jsme je podélně rozřezávali na dvě. Předpokládám pouze jednorázové použití.
Značící kolíky
Krátké tyčky jsme použili k vyznačení středů výsadbových jam. Při výsadbě jsme tyčky zapíchli do místa budoucího kůlu, aby později při zatloukání kůlů nedošlo k poškození kořenového systému. Pokud máte kůly k dispozici, můžete rovnou použít kůly.
Mykorhizní houby
Před výsadbou jsme zakoupili mykorhizní houby Symbivit. Na výsadbu 80 ti ovocných stromů a 30 keřů drobných bobulovin jsme spotřebovali 2 velká balení.
Kontrola a roztřídění stromků
Po dodání jsme stromky okamžitě uložili do stínu, vybalili, zkontrolovali kompletnost objednávky a roztřídili podle míst výsadby.
Úprava kořenů a zavodnění
Prostokořené stromky je nutné rychle a řádně zavodnit. Jednotlivé sazenice jsme pečlivě prohlédli, zastřihli kořeny až na zdravé, nepoškozené a nevyschlé dřevo. Stromky se zastřihlými kořeny jsme přes noc namočili do vody a nechali zavodnit. Zavodnění by mělo být minimálně 2 hodiny, aby kořeny vůbec stihly nějakou vodu nasáknout a maximálně 24hod, delší namočení způsobí odumření jemných kořínků nedostatkem vzduchu. Po zavodnění jsme kořeny obalili v blátíčku, které je při další manipulaci na vzduchu udrží déle vlhké.
Převoz a založení
Zavodněné stromky jsme pečlivě svázali po skupinkách, ve kterých byla naplánovaná výsadba. Kořeny jsme zabalily do igelitového pytle a takto ošetřené stromky jsme převezli na zahradu. Stromky plánované pro výsadbu ve dni převozu jsme nechali v igelitových pytlích a položili do stínu. Stromky, kde jsme odhadli výsadbu až na další dny jsme vybalili a založili do zeminy. Se stromky je nutné manipulovat šetrně, aby nedošlo k polámání větviček, vylámání pupenů a odření kůry.
Výsadba
Do vykopaných výsadbových jam jsme rozvezli pěknou ornici bez přídavku kompostu. Stromek jsme umístili a vhodně natočili, rozložili kořeny a částečně zasypali ornicí. Na kořeny jsme nasypali odměrku mykorhizního přípravku a dosypali zeminu. Zeminu je potřeba pořádně prosypat mezi kořeny – potřást stromkem – a přiměřeně umáčknout rukou a lehkým sešlápnutím. Zemina se dosype tak, aby místo roubování bylo nad zeminou. Při výsadbě jsme umístili označovací tyčku do místa opěrného kůlu. Ihned po výsadbě jsme všechny stromky pořádně zalili.
Kůlování, chráničky a vyvázání
Každý stromek potřebuje opěrný kůl. Ideální je umístit kůly dva, ve směru převládajících větrů. My jsme dávali kůl jeden, ze strany větru nebo z jižní strany, kde částečně plní funkci stínítka kmínku. Kůl se řádně zatloukl palicí, tak, aby se kmínek nedotýkal. Každý stromek je opatřen chráničkou kmínku proti okusu. Chránička slouží i jako stínítko proti jarnímu sluníčku. Nakonec se stromky vyvázaly ke kůlům. Toto vyvázání je dočasné a volnější. Na jaře, až se po zimě stromek usadí a poklesne ve výsadbové jámě, upevníme ho trvalým úvazem.
Nakonec jsme stromky ve spodní části u země a v části nad chráničkou natřeli lesnickým nátěrem proti okusu. Do korunek jsme ještě vložili chomáče surové ovčí vlny. Spodní část je chráněna proti hryzcům a zajícům, horní proti srnám.
Mulčování
Původní zeminu z výsadbové jámy jsme upravili do půlkruhového lemu podél níže položené části výsadbové jámy, tím dochází k zadržování dešťové vody.
Stromky mulčujeme kartonem a vrstvou slámy až na jaře. V zimě hrozí, že pod mulčem budou hraboši a okoušou kůru stromků. Mulčovací koláč je zhruba o průměru 1,5m.
Poučení a zkušenosti z výsadby:
Zavodnění: Stromky ponořit do vody zní jednoduše. Pokud ovšem nemáte rybníček, je potřeba mít dostatečný počet a velikost nádob. Kořeny trčí různě do stran a do 200l sudu se vejde cca 20 stromků. Kbelíky jsou nevhodné, jsou příliš malé, vyhovující jsou od 20l výše, ale vejde se do nich jen pár stromků. Dobrá je také vana, stromky je potřeba zatížit, aby kořeny nevyplavaly a neoschly.
Třídění stromků a balení: Velice se nám osvědčila pečlivá příprava doma. Tedy pečlivé roztřídění, svázání a zabalení stromků podle místa výsadby. Při výsadbě se pak jen vzal svazek se zabalenými kořeny a šlo se sázet, nic se nehledalo, nepřebíralo, stromky se mechanicky nepoškozovaly. Pro představu : prohlídka sazenic, roztřídění, kontrola, zastřihnutí kořenů a namočení asi 60ks stromků trvalo jednomu člověku cca 2 hodiny.
Vyměření a vykopání výsadbových jam. Jámy (jejich středy) jsme rozměřili ještě než dorazily stromky. Jámy jsme označili lehce zatlučeným pomocným kolíkem. Některé jámy vykopali předem brigádníci, tyto jsme zakryli slámou, aby nevysychaly. Některé jámy se kopaly při výsadbě. Osvědčil se nám postup: jeden (muž) kope jámy a druhý (žena) za ním vysazuje. Výsadba ve dvou, s kamarádkou, je ještě lepší – jedna drží stromek, druhá sází. Kromě rychlé práce se báječně proberou všechna důležitá témata. V tom případě musí být jámy předem vykopané nebo musí kopat dva, neboť výsadba ve dvou jde opravdu rychle.
Kůlování: Odložené kůlování se nakonec ukázalo jako výhodné. Při výsadbě jsme se nezdržovali zatloukáním kůlů (a vozením kůlů a palice společně se stromky, rýčem, bakteriemi…). Důležité je označit si místo umístění kůlu pomocnou tyčkou (tou, co byly vyznačeny výsadbové jámy), aby se později nepoškodily kořeny. Kůlovali jsme dva týdny po výsadbě, při horším počasí, které kůlování nebránilo. Pohodlně jsme vozili jen kůly a palici a sbírali do kolečka pomocné tyčky.
Když to shrnu, tak se nám osvědčilo udělat vždy jeden druh práce a poté další, než kompletně zasadit stromek se vším všudy kolem. Tedy nejdříve vysadit všechny stromky, zalít celou řadu najednou, pak zakůlovat všechny stromky a pak nasadit chráničky a vyvázat. Zahradu jsme museli objet několikrát, ale výhodou bylo to, že jsme nevozili všechno nářadí a pomůcky. Ono se to nezdá, ale vézt několik stromků, rýč, kůly a palici, bakterie, plán, rýček, chráničku a provázek najednou je poměrně nepohodlné.
Pohled na vysazené stromky potěší oko i ducha a dává naději na dobrou budoucnost.
Text a foto: Jarda Š. a Jitka M, leden 2014