Vrstvený bezorebný záhon
Mírná zima není pro přírodu nic moc, ale my ji na zahradě můžeme využít pro přípravu
úrodných, vrstvených, bezorebných zeleninových záhonů.
Takový vrstvený záhon vlastně kopíruje dění v přírodě, tedy přirozené tlení organické hmoty a její přeměnu na humus. Rostliny pak z humusu čerpají živiny přesně v tu správnou dobu a v tom správném množství v jakém je potřebují, nečekají, až jim někdo (zahradník), někdy nalije nějaké umělé hnojivo. My přírodní proces použijeme a trochu ho vylepšíme a zrychlíme.
Vrstvený záhon jsme udělali ze staršího zeleninového záhonu. Záhon byl založen před 5 lety ve velmi chudé, hutné, břidličnaté hnědozemi s nízkým obsahem organické hmoty. Základem bylo zrytí na hloubku dvou rýčů (double digging), navrstvení hrubého organického materiálu na spodek záhonu, úpravení zeminy přídavkem písku, drceného dřevěného uhlí a kompostu. Poté se zde pěstovala běžná zelenina formou polykultury nebo smíšené kultury. Úrodnost se udržovala dodáváním kompostu, střídáním plodin, používáním zeleného hnojení a mulčováním. Záhon se neryl, jen v případě potřeby provzdušnil rycími vidlemi. Kvůli slimákům byl záhon 2 roky bez mulče. Stav záhonu je poměrně dobrý, ale chceme jej ještě vylepšit a udělat méně údržbový.
Povrch lehce prokypříme rycími vidlemi. Ryjeme na hloubku vidlí a jen lehce zapáčíme, půdu nijak neobracíme, nezvedáme. Cílem je pouze provzdušnit půdu a rozvolnit vrchní vrstvu, která díky absenci mulče byla „uplácaná“ od dešťů a trochu uťapaná od kachen. Při rytí vylepšíme strukturu přidáním křemičitého písku neboť zemina je pořád dost hutná. Na záhon v žádném případě nešlapeme, ryjeme z okolních pěšinek nebo si pod nohy dáme desku či širší prkno.
Na prokypřený povrch navrstvíme organickou hmotu. V tomto případě využíváme převážně dubové listí shrnuté při těžbě dřeva na cestu, smíšené listí zametené z chodníku před domem a javorovo lipové listí z podzimního úklidu ve městě. Listí ještě v pytlích prolijeme močí. Tím ho jednak provlhčíme a zároveň dodáme dusík pro vylepšení poměru C:N pro další rozklad. Navlhčené listí vrstvíme v cca 10-15cm vrstvě. Z jednoho nacpaného 70l pytle listí se zakryje cca 1,5 -2m2.
Listí posypeme dřevěným popelem z krbu. Popel dodá minerální látky. Nasypáním listí na popel zajistíme, že se přímo nevypláchne do půdy, ale při kompostování listí se minerály naváží na kompost a rostliny je budou postupně odebírat. Můžete přidat mletou rohovinu, peří apod.
Pro nastartování kompostovacího procesu nyní rozhodíme hrubý kompost. Jedná se o hrubé organické zbytky z kompostu, které ještě nejsou zcela zkompostované, jsou vlhké a jsou plné kompostovacích organismů. Občas je tam i nějaká žížala a podobný tvor, který buď přežije a bude se aktivně podílet na rozkladu organické hmoty, nebo zahyne a poslouží jako potrava dalším mikroorganizmům. hrubého kompostu postačí opravdu trochu, ale nic nebrání dát ho i více.
Takto připravený záhon pečlivě zamulčujeme slámou. Sláma chrání listí a popel před vyfoukáním větrem. Izoluje od chladu a zajišťuje optimální vlhkost listnaté vrstvy. Aby sláma neuletěla, pokropíme ji vodou, tím přiměřeně „slehne“. Do kropící vody můžeme přidat moč – 1 zavařovačka na 10l konev. Moč přispěje k rychlejšímu kompostování slámy. Kropení musí být přiměřené, cílem je celou vrstvu provlhčit, nikoliv prolít. Popel a moč nechceme vyplavit přímo do půdy. Nebojte se lehkým rozhnutím vrtsev zkontrolovat provlhčenost.
No a máme hotovo. Záhon bude dodávat živiny postupně. Půda je dobře chráněná proti povětrnostním vlivům a vysychání. Vrstva brání prorůstání plevelů. Tlející organická hmota je domovem obrovského množství půdních organismů, které se postarají o její rozklad a přeměnu na humus, který je dlouhodobým zdrojem živin pro rostliny.
Další využití záhonu:
Do takto připraveného záhonu budeme na jaře vysazovat sazeničky zeleniny – salát, kedlubny, porek. V místech výsevu ze semínek (řepa, fazolky) pouze rozhrneme mulč nad výsevovým místem. Po okraji napícháme cibulku sazečku.
Záhon bude pokračovat v bezorebném režimu. Zelenina se z něj sklízí odstřihnutím, kořeny znovu obrostou a sklidí se druhá sklizeň (salát, zelí) nebo zůstávají v zemi a tlejí. Z kořenové zeleniny se na záhon vrací nať a využívá se na mulčování.
Samozřejmě je potřeba zeleninu plánovat a dbát na pravidla správného střídání zeleniny, tím se záhon udrží vzdušný a živiny se jednorázově nevyčerpají.
Část záhonu jsme hned využili a vysadili jsme klíčící česnek. Sklidíme jej brzy na jaře „na zeleno“.
Tento záhon můžete založit kdykoliv, nejen při mírné zimě.
Hýčkejte svoje záhony i sebe
Text a foto: Jitka M.
leden 2015