Home Rodinne zahrady Prirodni zahrady

Hnojivé a posilující jíchy

Každý majitel rodinné zahrady, biozahrady, ekozahrady či jen několika užitkových záhonů pěstuje vlastní zeleninu s cílem biokvality. Tedy zeleninu, která není hnojená umělými hnojivy, zeleninu organicky pěstovanou, plnou živin, křupavou, prostě báječnou.

Zelenina I. trati (rajčata, papriky, okurky, cukety, dýně, lilek, brukvovité) je velice náročná na živiny, které poměrně intenzivně odčerpává z půdy. Řekneme si trochu o hnojení a posílení rostlin přírodními jíchami, vyrobenými svépomocí. Nejdříve si ujasníme pojmy:

Zákvas (jícha) – je získání látek z rostlin procesem kvašení. Doba výroby jsou dny až týdny.

Macerát – je výluh z rostlin zalitím vlažnou nebo studenou vodou. Doba výroby je několik hodin až 1-2 dny.

Odvar, nálev – výluh z rostlin zalitím horkou vodou, nebo povařením rostlin ve vodě. Doba louhování a teplota vody jsou důležité při přípravě léčebných roztoků. Doba výroby jsou řádově minuty.

Pro zahradnické účely si vystačíme se zákvasem (jíchou) a studeným výluhem (macerátem), které se dělají jednoduše a metodou „přiměřeně“.

Pro hnojení – tedy podporu růstu rostlin je potřeba dodat hlavní prvky: dusík (N), fosfor (P) a draslík (K) . Vhodnými dodavateli těchto prvků jsou např. kopřiva, smetanka (pampeliška) a kostival. Rostou téměř všude, jsou dostupné a mají velmi silné hnojivé účinky. Kopřivu a kostival doporučuji mít na každé zahradě, nejen pro výrobu jíchy, ale jako potravinu (špenát, do nádivky, do „zeleného“ na jídlo apod.) i jako léčivku pro výrobu čaje (z čerstvé kopřivy i na sušení). Smetánku můžete mít na zahradě nebo ji natrháte na každé mezi. Přítomnost těchto rostlin přispěje i ke zvýšení biodiverzity naší ekozahrady.

  

Pro posílení rostlin – tedy podporu růstu potřebují rostliny ostatní prvky, stopové prvky a minerální látky. Ty jsou obsažené v přesličce rolní, smetánce lékařské, jitroceli, heřmánku, kostivalu, řebříčku.

Příprava:

Nasbíráme zelené části rostlin, nasekáme nebo nastříháme je na menší kousky, vložíme do plastové (skleněné, smaltované nebo nerezové) nádoby, nikdy ne do kovové. Zalijeme studenou nebo vlažnou vodou tak, aby vše bylo ponořené. Vlažnou vodu získáte snadno tak, že tmavou plastovou konev naplněnou vodou necháte stát na slunci. Množství rostlin se odvíjí od velikosti nádoby. Středně drobně nasekané části rostlin by měly zaplňovat 1/3 až ½ nádoby, nenasekané rostliny by měly zaplňovat nádobu celou. Dle teploty okolí, druhu rostlin a jejich nařezání je výluh hotový většinou během jednoho nebo dvou dnů. Poznáte to podle tmavě zelenohnědé barvy vody. Tento roztok nijak nezapáchá.

Pokud se tento výluh nechá i s rostlinami stát další dny, začne kvasit a vznikne jícha. Kvašení poznáte podle uvolňovaných bublinek a zápachu. Proces kvašení lze urychlit promícháváním. Kvašení je dokončeno ve chvíli, kdy se bublinky již neuvolňují a tekutina je tmavá a velmi silně zapáchající. Zápach lze zmírnit posypáním povrchu nehašeným vápnem. Pro rodinou zahradu vystačíme s velikostí nádoby 10l kbelíku a vyrobený obsah rychle zpracujeme.

  

Použití:

Jíchy jsou poměrně silné, proto je potřeba je ředit. Ředíme v poměru 1:10, zhruba tedy 1 zavařovací sklenice jíchy se nalije do 10l konve a doplní se vodou.

Hnojivou jíchou se zalévá zelenina I.trati a jahody zhruba 1x měsíčně. Živiny z jíchy jsou pro rostliny v době největší poptávky rychle dostupné. Pro většinu zeleniny platí, že dodávka živin je potřebná při kvetení a tvorbě plodů. Při dozrávání již nepřihnojujeme.

Posilujícím výluhem je vhodné zalít v polovině června, začátkem července. Ideální je zalévat do vlhké půdy (ani suché, ani přemáčené).

Ovocné keře stačí zalít hnojivým i posilujícím roztokem 1x za sezonu. Důležitá je pro ně hlavně zálivka posilujícím výluhem. Ovocné keře zalévejte hnojivou jíchou nejdéle koncem července, aby pletiva do zimy zdřevnatěla a keře nenamrzaly.

Posilující výluh vyrábím 1x ročně, když kvete heřmánek. Natrhám přesličku (5 dílů), smetánku, kostival, jitrocel, heřmánek, řebříček apod. (od každého 1 díl), vyrobím jíchu a zaliju tím veškerou zeleninu, ovocné keře, trvalky a zbytek dám ke stromům.

Z leva: přeslička, heřmánek, smetánka, třezalka, kostival

Kopřivovou jíchou zalévám každý měsíc rajčata, papriky, zelí a pokojové ibišky od konce června do konce srpna. Vždy do jíchy přihodím trochu kostivalu.

Výhodou rostlinné jíchy, na rozdíl od kvašeného slepičince nebo ředěné moči, je možnost zalévat plodovou zeleninu bez obav z kontaminace.

Možná Vás napadne proč nehnojit pouze jíchou a přestat používat kompost. Rozdíl je v dostupnosti látek a vlivu na vylepšování struktury půdy a zádržnosti vody. Kompost uvolňuje živiny postupně. Při dešti se živiny udrží a nevypláchnou. Umělá hnojiva i přírodní jíchy jsou okamžitou dodávkou živin (ano, vyrábějí se i umělá hnojiva pomalu rozpustná…). Tyto živiny se při prvním větším dešti vyplaví z půdy a odtečou kanálem. Je důležité si také uvědomit, že tekutá zálivka nijak nevylepšuje strukturu půdy a nepodporuje půdní život, na rozdíl od kompostu. Kompost vylepšuje strukturu půdy, bez ohledu na její kvalitu (jílovitá, písčitá) a podporuje půdní život, který je základním kamenem pro zdraví všech rostlin na zahradě. Cílem je zvyšovat podíl organické hmoty a biologickou aktivitu půdy v každé přírodní, permakulturní zahradě, ekozahradě. Kompost také reguluje množství zadržené vody.

Kompost je základ, jícha zajistí momentální vysokou dodávkou živin pro „žravé“ zeleniny.

 Zdravé a vitální rostliny přeje Jitka M.

červen 2013

 


Na všechny články a fotografie na těchto stránkách se vztahují autorská práva.
Jejich šíření a publikování je možné jen se souhlasem autora. Děkuji. © Jitka Mušková
 
 
Designed by ITCzech.cz