Home Rodinne zahrady Prirodni zahrady

Zeleninová polykultura

Polykultura je směs různých druhů zeleniny. Do polykultury je vhodné kombinovat poměrně velké množství druhů z různých čeledí, u každého druhu i různé odrůdy. Tím zajistíme pestrost a dlouhou sklizeň.

Vhodné druhy zeleniny jsou: saláty, kapusta hlávková, zelí, brokolice, ředkvičky, ředkve, mrkev, špenát, kedlubny, čínská listová zelenina

Nevhodné: brambory, rajčata, papriky, kukuřice, fazole, hrášek, okurky/tykve, růžičková kapusta. Tyto druhy nejsou do polykultury vhodné vzhledem k velikosti, specifickým nárokům na živiny, nemoci a pozdní době sklizně.

Důležité je si rozmyslet, zda chcete polykulturu jarní/letní a po sklizni záhon využít pro pěstování podzimní zeleniny (nebo nechat odpočinout), nebo celosezonní polykulturu od jara do podzimu – podle toho je potřeba volit osivo.

Neméně důležité je se na polykulturu připravit duševně. Polykultura je pestrý, dynamicky se měnící záhon, neorganizovaný, plný překvapení.
Máme rozhodnuto, promyšleno a jdeme záhon založit.
Připravte si následující:

Vhodný záhon. Tedy záhon na slunném nebo polostinném místě.
Tvar: Může být jakýkoliv. Z praktického hlediska se mi nejvíce osvědčil obdélníkový záhon, neboť se velmi jednoduše zakrývá bílou netkanou textilií, která ušetří spoustu práce se zaléváním a zeleninu ochrání před jarním chladem a škůdci.
Živiny a půda: Vzhledem k širokému spektru zeleniny I. a II trati je vhodný středně vyhnojený záhon, tedy záhon s dostatečným množstvím hrubého kompostu. Tomu odpovídá záhon na kterém se předchozí rok pěstovala zelenina I.trati, pro jejíž pěstování byl záhon vyhnojen vyzrálým hnojem. Záhon tedy má stále dostatek živin a je prokypřený. Prokypřený je buď správnými postupy z předchozích let, nebo jej prokypříme rycími vidlemi. Před setím povrch záhonu jemně prohrabeme hráběmi a urovnáme. Je také možné mít záhon pohnojený zeleným hnojením nebo hrubším kompostem z podzimu.
Upozorňuji, že ve tvrdé, slehlé půdě bez živin, zelenina neporoste. Žádná, ani polykultura. Vhodně připravený záhon je základem úspěchu pro jakýkoliv způsob pěstování zeleniny.

Dále je potřeba mít připravené:
Bílou netkanou textilii, standardní šířka je 1,6m je vyhovující pro záhon šíře 1,4m a délka textilie o cca 0,5 -1m delší než je záhon pro polykulturu. Záhon netkanou textilií zakrývat nemusíte, ale významně to ulehčí pěstování.
Tyčky na zatížení textilie: 2 krátké, dle šířky záhonu a další tyčky, které se položí podél obou delších stran záhonu, tedy 2x délka záhonu. Nemusí to být jedna dlouhá tyč, to není výhodné, může to být několik kratších tyček.
Osivo: dle toho co plánujete sít, zakupte osivo zeleniny, která bude v polykultuře a využijte osivo, které Vám zbylo z předpěstování (kedlubny, zelí, hlávková kapusta). Alespoň uvidíte rozdíl v době sklizně mezi předpěstovanou  zeleninou a volně setou do záhonu.

Pro první vyzkoušení doporučuji:

  • ředkvičky – alespoň 2-3 druhy (kulaté, oválné, červené, bílé…) – ale těmi šetřete
  • Hlávkový salát, ledový salát, listový salát – alespoň 3-5 a více druhů
  • Čínská listová zelenina (mizuna, mibuna, hořčice)
  • Špenát
  • Brukvovité: kapusta hlávková jarní (ne růžičková), rané zelí, brokolice, kedlubny – alespoň 2 druhy

Samozřejmě čím pestřejší je směs, tím  pestřejší a vyrovnanější bude sklizeň. Pestrá směs také snižuje riziko neúspěchu, pokud se nezadaří jedné zelenině, je zde zástup jiných, které ztrátu kompenzují.

Výsev: Výsev musí být opravdu řídký. Na čtvereček 10x10cm přijdou maximálně 3-4 semínka. Semínka pro polykulturu nemícháme, ale sejeme každý druh zeleniny zvlášť.  Pokud vyséváte větší množství odrůd od jednoho druhu, můžete semínka tohoto druhu  promíchat, tedy například směs salátových semínek, směs ředkvičkových semínek, směs brukvovitých semínek. Smíchaná semínka, která zbydou můžete použít i pro pestrý výsev do truhlíků, do řádků ve smíšených záhonech apod., nebojte se, upotřebí se.
Pozor dáváme zvláště u lehkých semínek (saláty), a rovnoměrně je vysejeme po celém záhoně. Zeleninu, kterou běžně sejeme hustě (mrkev, ředkvičky) v polykultuře sejeme řídce, obzvláště ředkvičkami neplýtváme.
Dbáme na pokud možno co nejrovnoměrnější střídání jednotlivých druhů po celém záhoně, včetně okrajů. Dobré je začít výsev velkými, težkými a dobře viditelnými semínky (ředkvička), pokračovat  semínky menšími (kedlubny, kapusta, zelí..) a nakonec vysévat ta nejlehčí semínka (salát).

Na konec do záhonu přisejeme ochranáře: měsíček lékařský, aksamitník – stačí jen pár semínek sem tam, maximálně 1 na 1m2, kopr – toho může být více.

Semínka nerozhazujeme, lehká by napadala blízko a těžká by zase byla jen na vzdálených místech. Setí provádíme tak, že semínka jednoho druhu nasypeme na dlaň, druhou rukou nabíráme mezi prsty a sypeme z malé výšky na záhon, aby semínka padala kolmo dolů, kam chceme, aby nelétala bez kontroly množství a směru. Lepší je vysít méně a nakonec přidat, než zjistit, že jsme to přehnali, ubírat již nejde.

Po výsevu semínka zasekáme hráběmi (jako když sejete trávník) nebo lehce zahrábneme na 0,5-1cm hluboko a povrch lehce umáčkneme..

Záhon není potřeba zalévat, jarní půda je většinou plná vláhy a pokropením by se vytvořil škraloup. Celý záhon jemně zamulčujeme, „pocukrujeme“, nejlépe lehce zetlelou slámou s krátkými stébly. Mulč je opravdu tenký, jen taková vrstvička, aby skrz něj prosvítala půda. Záhon zakryjeme bílou netkanou textilií.

No, a nyní již jen vyčkáváme. Pokud by bylo sucho, je potřeba záhon lehce pokropit (kropí se pod textilii, ne na ní) a udržovat půdu vlhkou. 

Na fotkách vidíte obdélníkový záhon s polykulturou jarní zeleniny ve skladbě:

  • 3x ředkvičky – červené kulaté, červené válečky, bílé
  • 5x listový salát – klasický, ledový, dubáček červený a zelený, chřestový
  • raná listová zelenina – mizuna, mibuna, špenát
  • rané košťáloviny – rané zelí, špičatá kapusta
  • 2x mrkev – pro polní rychlení a středně raná
  • letní pórek
  • hnízda hrášku po okraji

celkem 17 druhů zeleniny

Výhody:

  • výsev můžete provést poměrně brzy na jaře, semínka vzejdou „ až přijde jejich čas“
  • vysejete, zakryjete bílou textilií a pak jen sklízíte, roste to samo

Na co dát pozor:

  • naučit se vysévat řídce, oproti klasickému výsevu do řádků je potřeba vysévat opravdu řídce!!!, tak abyste na konci výsevu všech druhů viděli cca 2-3 semínka na 1dm2 (10x10cm)
  • je potřeba pravidelně sklízet – denně
  • pozor při plevelení – nemělo by být nutné, ale pokud se záhon více zaplevelí (např. studeným kompostem), hrozí při plevelení i vytrhání zeleniny, hlavně té slabé – pórku, mrkve, cibule

 Moje zkušenost:

  • Množství druhů: vysévat velké množství druhů zeleniny v různých odrůdách, min. 8druhů a víc 
  • hustota setí: ředkvičkami šetřit, salátů přiměřeně, zelí, kedlubny, kapustu přiměřeně, mrkev, pórek, cibuli hodně (pokud se plevelí, část jich padne s plevelem)
  • záhon vysít brzy na jaře, lehce zamulčovat slámou a nechat zakrytý bílou netkanou textilií (pořád, ve dne v noci, i když je zelenina velká)  – textilie drží vodu, teplo a chrání před nečistotami a škůdci, zeleninu sklidíte a jíte, my doma listovou zeleninu vůbec nemyjeme, otrháme ji a rovnou jíme
  • pokud je salát vysetý hustě, nečekejte na hlávky, sklízejte již ve fázi listů, budete mít dřívější sklizeň a pěkné salátové hlavičky vyrostou z těch, co na záhoně zůstaly
  • při velkém zaplevelení je dobré plevel trochu protrhat a hodit na kompost, nenechat na záhoně, jinak se díky vlhkosti vzpamatuje a neplní funkci zeleného mulče
  • ředkvičky, které nestihnete sníst, a jdou do květu z části vytrhejte a naházejte na kompost, nějaké ponechte, ustřihněte jim listy až u bulvičky a nechte je zetlít v záhonu, nějaké můžete nechat vykvést a vysemenit pro podzimní sklizeň, nebo uchování semínek na příští rok
  • po sklizni ředkviček začněte systematicky vytvářet volné plošky, do nich dosejte letní zeleninu (červenou řepu, mangold), případně píchněte sadbu (celer, řapíkatý celer, cukety)
  • hrášek vysévejte do hnízd po okraji, až povyroste, nebudete ho zakrývat textilií (ta by ho zlámala) a lze mu napíchat tyčky jako oporu
  • nějaký salát můžete nechat vykvést pro sběr semen na příští jaro, nenechte ho vysemenit v létě, jsou to jarní odrůdy a šly by hned do květu, dosejte letní, popř. pozdní odrůdy salátu (polníček, zimní)
  • vysaďte nebo vysejte podzimní košťáloviny (pozdní zelí, kapustu, brokolici), řepy – červenou, černou, bílou a čínské/pekingské zelí

Na závěr:

Polykultura je hodně muziky za málo peněz (hodně zeleniny za málo vynaložené námahy). Doporučuji ji všem flegmatikům a lidem nad věcí. Není to pro pořádkumilovné zahradníky/ce, kteří potřebují řádky a jasný přehled, co kde roste.

Na polykultuře je krásně vidět, jak funguj přírodní vazby: mikroklima, sukcese, dobrý soused – rychlost růstu a vitalita rostlin předčí ty pěstované ze sadby nebo vysévané do jednotlivých monokulturních řádků.

 Co se záhonem dál?

Kořeny ponechávat v půdě, tedy saláty, mizunu, mibunu, špenát odříznout a kořen nechat v záhonu, obohatí ho o organickou hmotu a provzdušní.

Po sklizni většiny zeleniny – cca začátek září – do záhonu vysít zelené hnojení: hořčici, luskoobilní směs.

Pokud se nedává zelené hnojení, nastlat na podzim na celý záhon vrstvu hrubého kompostu a zamulčovat slámou.

Takto vypadá záhon na podzim (říjen) – prázdná místa vyplňuje zelené hnojení (luskoobilní směs) a sklízí se zelí, kapusta, brokolice, černá a bílá ředkev, hrášek.

  

 Hodně zábavy s polykulturou.

Text a foto: J.Mušková, květen 2012

 


Na všechny články a fotografie na těchto stránkách se vztahují autorská práva.
Jejich šíření a publikování je možné jen se souhlasem autora. Děkuji. © Jitka Mušková
 
 
Designed by ITCzech.cz