Home Rodinne zahrady Prirodni zahrady

Kompostování

Kompostování je přirozený proces rozpadu biologického materiálu působením půdních organismů. Kompostováním vzniká humus, tedy voňavá, drobtovitá hmota barvy tmavé kávy, ze které dokáží rostliny postupně čerpat živiny a minerální látky potřebné k růstu, kvetení, plození. Kompostování probíhá za přítomnosti kyslíku. Pokud při procesu kyslík není, jedná se o hnilobný proces a ten na zahradě nechceme. Kompostování je zcela přirozený proces, příroda to umí snadno a lehce.

Zde jsou základní informace k domácímu kompostování na Rodinné zahradě.

Vhodné materiály:

Veškeré rostlinné části – plevel, pokosená tráva, seno, listí (i listí z ořešáků), sláma
Organické kuchyňské zbytky – slupky, dřeň z odšťavňovače, zbytky zeleniny a ovoce, syrové maso, kosti, vnitřnosti, peří, chlupy, vlasy, kávová sedlina, čaj
Ostatní materiály – karton, balicí papír, platíčka od vajíček, jutové obaly, kokosové rohože – vše nepotištěné
Dřevité materiály – kůra, větve, piliny, hobliny
Ostatní materiály – kočkolit, podestýlka domácích mazlíčků (kukuřičné, hoblinové a dřevité peletky)
Květiny a substrát truhlíků a odumřelé pokojové květiny a zemina z květináčů
Výkopová zemina (bez kamenů)

Nevhodné materiály:

plastové materiály
sklo a keramiku
barevné, potištěné papíry a barevné noviny
tuky a oleje
kovové předměty
kameny

Kompostovat lze, ale v domácím kompostu nedoporučuji:
Pečivo a zbytky vařených jídel.
Ostříhané větve růží, rajčata napadená plísní, staré jahodníky, napadené nejrůznějšími chorobami.

Proč kompostovat?

Kompostováním získáte:
Vlastní, kvalitní kompost pro Rodinnou zahradu. Použijete ho pro pokojové květiny, truhlíky, zeleninové záhony, trvalkové záhony a na trávník. Nebudete kupovat žádné substráty s obsahem umělých živin a rašeliny. Ušetříte peníze (za substrát a dovoz) a přispějete přírodě – snížení těžby rašeliny a výroby umělých hnojiv.
Užijete si práci a pohyb při zakládání, přehazování a zpracování kompostu. Odborně se tomu říká pracovní terapie a mnohde v zahraničí se za to platí nemalý peníz. Uvidíte, jak po jednom přeházeném kompostu budete mít čistou hlavu. Pochopíte jak jednoduché a dokonalé procesy příroda vymyslela a zlepšíte vzájemné vztahy se spoustou zahradních breberek, začnete je mít rádi, hýčkat je a množit na zahradě, aby pracovali za Vás a pro Vás.

Jak kompostovat?
Samotný proces rozkladu jednotlivých materiálů a jejich přeměna na humus je velice složitý proces. Naštěstí tuto část za nás udělají půdní organismy. Na nás je poměrně jednoduchá hrubá práce:

  • Nahromadit materiál
  • Udělat hromadu
  • Přeházet (nebo ne, záleží na Vás)
  • Použít vzniklý kompost

Studený kompost
Je statická hromada libovolné velikosti, na kterou postupně přidáváme jednotlivé materiály, tak jak v domácnosti a na zahradě vznikají. Příliš se neřeší skladba. Jen pozor na velkou vrstvu trávy z rotační sekačky. Tu je potřeba promíchat s hrubým materiálem nebo vrchní vrstvou kompostu. Hromadu je potřeba udržovat přiměřeně vlhkou. Pro urychlení procesu je vhodné mezi jednotlivé vrstvy materiálu hodit lopatu hlíny a naočkovat do kompostu půdní bakterie. Je také možné jej prolít urychlovačem kompostu. Urychlovač kompostu není nic chemického, jsou to kompostovací bakterie, které se vlhkem aktivují. Stejně dobře jako urychlovač poslouží listí z kostivalu lékařského nebo jitrocele kopinatého. Studený kompost doporučuji založit v pevné konstrukci, např. z kulatiny, trámků, palet apod., velikost cca 1,1mx1,1m, vysoký cca 1,3m. Lze použít plastové kompostéry, ale nejsem jejich zastáncem, není do nich vidět, přístup vzduchu není pod kontrolou, materiál může zahnívat.  Studený kompost je vhodné umístit někde ve stínu, v blízkosti užitkových záhonů. Materiály se na kompost postupně vrství, pokud je potřeba, promíchá se vrchní vrstva a kompost se navlhčí. Po naplnění celého kompostu je většinou spodní 1/3 až 1/2 zkompostovaná.

Pak máte 2 možnosti:
1. Založit kompost nový – druhý – a první kompost necháte stát a dále kompostovat, cca 9-12 měsíců. Počítejte s tím, že zkompostuje prostředek, okraje a vrchní vrstva zůstanou oschlé a nezkompostované.

2. Přeházet původní kompost, drobtovitou, voňavou hmotu použít do záhonů a hrubé nezkompostované zbytky vrátit zpět a postupně na ně vrstvit nový materiál. Pro tento postup je dobré vedle původního kompostu začít stavět druhý, ten první postupně zpracovat až zbyde zase jen jeden kompost.

Nově zakládaný kompost                                             Zkompostovaná hmota

Velkou výhodou dřevěné, volně skládané konstrukce je její postupné přeskládání ze starého kompostu na nový. Ze starého se díly ubírají a přidávají na nový, takže si vystačíte s jednou konstrukcí kompostu.

Jednoduchá konstrukce kompostu z odpadních paletových trámků

Výhody:
Není potřeba časté přehazování
Není potřeba sehnat velké množství materiálu najednou
Není potřeba hlídat teplotu

Nevýhody:
Nelze kompostovat plevele se semeny a seno (z odkvetlé louky, kde se již vytvořily semena)
Nelze kompostovat zvířecí a lidská hovínka, mrtvolky zvířat, vnitřnosti (ve studeném kompostu se nezničí případné škodlivé bakterie)

Horký kompost

Horký kompost se jmenuje proto, že jednak je teplý (55-65°C) a jednak se při jeho zpracování zahřejete i Vy. Horký kompost lze založit v konstrukci nebo jako volnou hromadu. Podmínkou je nashromáždění většího množství materiálu, cca 1m3. Při menším množství neprojde teplá fáze, nebo je příliš krátká. Horký kompost je dobré zakrýt plachtou, aby nevysychal a velkým deštěm se nevyplavily živiny.

Výhody:
Rychlý proces
Lze kompostovat plevele se semeny, seno – klíčivost semen se teplým procesem zničí.
Lze kompostovat i „smaradlavější“ materiály – mrtvolky zvířat, zbytky syrového masa, kůže, kosti, obsah kočičích a psích toalet, obsah lidských kompostovacích toalet – teplotou a intenzivní prací mikroorganismů se „špatné“ bakterie zničí.
Krátká doba výroby kompostu – pokud rychle potřebujete zúrodnit záhon, horký kompost je výborná pomoc.

Nevýhody:
Je potřeba nashromáždit větší množství různých materiálů.
Mít více znalostí a dodržet správný poměr dusíkatých (zelených) a uhlíkatých (hnědých) materiálů a dobře trefit vlhkost.
Kompost je potřeba pravidelně přehazovat a tím regulovat teplotu. Přehodit se musí , každé cca 4 dny, až do zkompostování (asi 1 měsíc). Ale pro někoho to může být výhoda a důvod k pohybu na čerstvém vzduchu.

Horký kompost je potřeba zakrýt plachtou a pravidelně kontrolovat teplotu (strčíte do něj ruku, musí to být horké, ale nespálit Vás. Tady pozor, kompost se dokáže tak zahřát, že opravdu spálí, mám vlastní zkušenost s popálenými prsty). Při přehazování je potřeba kontrolovat vlhkost a oschlé kraje vlhčit.

Nashromážděný materiál                                             Vrstvení různých materiálů

Kompost by měl být běžnou součástí každé Rodinné zahrady. Rodinná zahrada kompost potřebuje a ten vlastní je ten nejlepší. Organické materiály určitě nevyhazujte. Nezapomeňte, že kompostování je „přeměna hovna ve zlato“ a zlato byste určitě také nevyhazovali.

Text: Jitka M., Foto: Jitka M. a Mirka S.

květen 2012

 


Na všechny články a fotografie na těchto stránkách se vztahují autorská práva.
Jejich šíření a publikování je možné jen se souhlasem autora. Děkuji. © Jitka Mušková
 
 
Designed by ITCzech.cz