Home Rodinne zahrady Prirodni zahrady

Vrstvený bezorebný záhon

Mírná zima není pro přírodu nic moc, ale my ji na zahradě můžeme využít pro přípravu
úrodných, vrstvených, bezorebných zeleninových záhonů.

DSCN2883 DSCN2801

Takový vrstvený záhon vlastně kopíruje dění v přírodě, tedy přirozené tlení organické hmoty a její přeměnu na humus. Rostliny pak z humusu čerpají živiny přesně v tu správnou dobu a v tom správném množství v jakém je potřebují, nečekají, až jim někdo (zahradník), někdy nalije nějaké umělé hnojivo. My přírodní proces použijeme a trochu ho vylepšíme a zrychlíme.
Vrstvený záhon jsme udělali ze staršího zeleninového záhonu. Záhon byl založen před 5 lety ve velmi chudé, hutné, břidličnaté hnědozemi s nízkým obsahem organické hmoty. Základem bylo zrytí na hloubku dvou rýčů (double digging), navrstvení hrubého organického materiálu na spodek záhonu, úpravení zeminy přídavkem písku, drceného dřevěného uhlí a kompostu. Poté se zde pěstovala běžná zelenina formou polykultury nebo smíšené kultury. Úrodnost se udržovala dodáváním kompostu, střídáním plodin, používáním zeleného hnojení a mulčováním. Záhon se neryl, jen v případě potřeby provzdušnil rycími vidlemi. Kvůli slimákům byl záhon 2 roky bez mulče. Stav záhonu je poměrně dobrý, ale chceme jej ještě vylepšit a udělat méně údržbový.
Povrch lehce prokypříme rycími vidlemi. Ryjeme na hloubku vidlí a jen lehce zapáčíme, půdu nijak neobracíme, nezvedáme. Cílem je pouze provzdušnit půdu a rozvolnit vrchní vrstvu, která díky absenci mulče byla „uplácaná“ od dešťů a trochu uťapaná od kachen.  Při rytí vylepšíme strukturu přidáním křemičitého písku neboť zemina je pořád dost hutná. Na záhon v žádném případě nešlapeme, ryjeme z okolních pěšinek nebo si pod nohy dáme desku či širší prkno.

??????????????????????????????? ???????????????????????????????

Na prokypřený povrch navrstvíme organickou hmotu. V tomto případě využíváme převážně dubové listí shrnuté při těžbě dřeva na cestu, smíšené listí zametené z chodníku před domem a javorovo lipové listí z podzimního úklidu ve městě. Listí ještě v pytlích prolijeme močí. Tím ho jednak provlhčíme a zároveň dodáme dusík pro vylepšení poměru C:N pro další rozklad. Navlhčené listí vrstvíme v cca 10-15cm vrstvě. Z jednoho nacpaného 70l pytle listí se zakryje cca 1,5 -2m2.

??????????????????????????????????????????????????????????????

Listí posypeme dřevěným popelem z krbu. Popel dodá minerální látky. Nasypáním listí na popel zajistíme, že se přímo nevypláchne do půdy, ale při kompostování listí se minerály naváží na kompost a rostliny je budou postupně odebírat. Můžete přidat mletou rohovinu, peří apod.
Pro nastartování kompostovacího procesu nyní rozhodíme hrubý kompost. Jedná se o hrubé organické zbytky z kompostu, které ještě nejsou zcela zkompostované, jsou vlhké a jsou plné kompostovacích organismů.  Občas je tam i nějaká žížala a podobný tvor, který buď přežije a bude se aktivně podílet na rozkladu organické hmoty, nebo zahyne a poslouží jako potrava dalším mikroorganizmům. hrubého kompostu postačí opravdu trochu, ale nic nebrání dát ho i více.
Takto připravený záhon pečlivě zamulčujeme slámou. Sláma chrání listí a popel před vyfoukáním větrem. Izoluje od chladu a zajišťuje optimální vlhkost listnaté vrstvy. Aby sláma neuletěla, pokropíme ji vodou, tím přiměřeně „slehne“. Do kropící vody můžeme přidat moč – 1 zavařovačka na 10l konev. Moč přispěje k rychlejšímu kompostování slámy. Kropení musí být přiměřené, cílem je celou vrstvu provlhčit, nikoliv prolít. Popel a moč nechceme vyplavit přímo do půdy. Nebojte se lehkým rozhnutím vrtsev zkontrolovat provlhčenost.

??????????????????????????????? ???????????????????????????????

No a máme hotovo. Záhon bude dodávat živiny postupně. Půda je dobře chráněná proti povětrnostním vlivům a vysychání. Vrstva brání prorůstání plevelů.  Tlející organická hmota je domovem obrovského množství půdních organismů, které se postarají o její rozklad a přeměnu na humus, který je dlouhodobým zdrojem živin pro rostliny.
Další využití záhonu:
Do takto připraveného záhonu budeme na jaře vysazovat sazeničky zeleniny – salát, kedlubny, porek. V místech výsevu ze semínek (řepa, fazolky) pouze rozhrneme mulč nad výsevovým místem. Po okraji napícháme cibulku sazečku.
Záhon bude pokračovat v bezorebném režimu. Zelenina se z něj sklízí odstřihnutím, kořeny znovu obrostou a sklidí se druhá sklizeň (salát, zelí) nebo zůstávají v zemi a tlejí. Z kořenové  zeleniny se na záhon vrací nať a využívá se na mulčování. 
Samozřejmě je potřeba zeleninu plánovat a dbát na pravidla správného střídání zeleniny, tím se záhon udrží vzdušný a živiny se jednorázově nevyčerpají.
Část záhonu jsme hned využili a vysadili jsme klíčící česnek. Sklidíme jej brzy na jaře „na zeleno“.

??????????????????????????????? DSCN2685

Tento záhon můžete založit kdykoliv, nejen při mírné zimě.

Hýčkejte svoje záhony i sebe

Text a foto: Jitka M.
leden 2015

 

 

 

 

 


Na všechny články a fotografie na těchto stránkách se vztahují autorská práva.
Jejich šíření a publikování je možné jen se souhlasem autora. Děkuji. © Jitka Mušková
 
 
Designed by ITCzech.cz