Home Rodinne zahrady Prirodni zahrady

Horký kompost

Kompostování je jeden ze základních procesů, který by měl naprosto samozřejmě na rodinné zahradě i větší ekozahradě probíhat. Někdo namítne, že v přírodě žádné vedené komposty nejsou, vše běží samo. Ano, to je pravda, ale žijeme v rychlé době, půda je poměrně zničená, tak je potřeba napravit co jsme poničili a rychlým pomocníkem je právě horký kompost. Horký kompost umožní zkompostovat organickou hmotu zhruba během měsíce. Výsledkem je hrubý kompost, tedy pěkná, vonící, kávově zbarvená hmota plná života. Jemný organický materiál (listí, tráva, kuchyňské zbytky) jsou zcela rozložené na humus a nepozná se, co to původně bylo, hrubý materiál (drobné větvičky, zdřevnatělé stonky apod.) jsou částečně zkompostované, ale je znatelné, co to původně bylo za materiál.

Při kompostování hrají důležitou úlohu kyslík, teplota a vlhkost. Tyto tři věci je potřeba zvládnout a udržet ve správných mezích při horkém kompostování.

Jak na to:

  1.  Shromáždit organický materiál
  2.  Namíchat
  3.  Kontrolovat proces = přehazovat
  4.  Zužitkovat zkompostovanou hmotu 

A nyní trochu podrobně:

  1. Shromáždit organický materiál
    Je potřeba shromáždit alespoň 1m3 organického materiálu, čím pestřejší směs, tím lepší. Důležité je správně namíchat dusíkatý a uhlíkatý materiál. Neboli tzv. zelený a hnědý. Zelený, dusíkatý materiál je čerstvá tráva, hnůj, moč, zbytky zeleniny, slupky – prostě vše mokré, zelené, čerstvé, hovínkaté. Hnědý, uhlíkatý materiál je seno, sláma, suché ostříhané trvalky, dřevo, piliny, hobliny, papír .
    Je dobré mít shromážděný materiál nasekaný, nadrcený na drobné kousky. Ovšem používejte zdravý selský rozum. Má cenu nasekat, nastříhat či nadrtit opravdu hrubý materiál, větve, suché stonky slunečnic, nastříhat dlouhá stébla suchých okrasných tráv na menší kusy, rozstříhat dlouhé šlahouny dýní, sekyrkou rozsekat na kousky staré dýně, přerostlé cukety apod. Toto mělnění materiálu dělejte již ve fázi shromažďování. Jednak po chvílích najdete čas a dá se využít i méně příznivé počasí a jednak čerstvý materiál se dobře zpracovává, není pomíchaný, od hlíny apod. Nemá cenu drtit vše, sekat trávu sekačkou na menší kousky, prostě neplýtvat energií a časem. Pokud něco chybí, improvizujte. Hnůj můžete nahradit močí – tou vlastní. Prostě čůráte do sklenice a čerstvou močí prolíváte hromadu materiálu, krásně se „produsíkuje“. Chybí hmota? A co nějaký zapomenutý, rozpadlý balík sena či slámy u silnice, starý rákos, neuklizená kopka starého sena, listí z parku … jen se nebát, nestydět, požádat okolí a shromažďovat.
  2. Namíchat
    Správný poměr míchání je 25-30 dílů uhlíku na 1 díl dusíku. Každý materiál má poměr C/N jiný: kravský hnůj  15:1, listí 60:1, dřevo 400:1. Při zakládání kompostu to nezměříme, takže musíme pracovat s odhadem. Osvědčilo se mi míchat uhlíkaté materiály v poměru objemu asi 2/3 až 3/4 a k nim dusíkaté 1/3 až 1/4. Důležité je materiál co nejvíce promíchat, nemít ho v jednodruhových silných vrstvách, ale házet na kompostovací hromadu po tenkých vrstvičkách. Pozor dávejte hlavně při přidávání trávy posekané rotační sekačkou. Tu je potřeba dávat opravdu v tenkých, max. 2cm vrstvách, jinak vytvoří plsť a hnije.
    Dobré je vždy přihodit trochu zeminy a trochu starého kompostu, pokud jej máte, tím se naočkují ty správné bakterie.  Kompost vylepšíte přidáním  bylin, kopřivy, přesličky, smetánky, kapradí, a zejména kostivalu. Kostival pěkně přispívá ke kompostovacímu procesu. Každých cca 20-30cm materiálu pokropte vodou. Pokud máte moč nebo močůvku, přimíchejte ji do vody. Skvělé je sehnat si trochu slepičince, stačí malinký 3l kbelík. Slepičinec rozmíchat v 10l vody a přidávat trochu do každého prolití. Hromada by měla být tak vlhká, že když zmáčknete materiál pevně v pěsti, vyteče kapka vody.
    Pokud máte cca 1m3 materiálu, zakládejte hromadu s půdorysem 1x1m a výškou 1m. Materiál nijak nepěchujte ani nesešlapávejte. Při skládání postupujte jako při skládání kopky sena, tedy materiál rozmístěte po obvodu a pak „vyvažte“ materiálem položeným do středu, aby hromada držela. Do středu patří vždy ty nejhrubší materiály, aby se zachovalo provzdušnění. Po navršení celé hromady ji zakryjte plachtou. Cílem je aby se neodpařovala voda z povrchu kompostu a naopak při velkém dešti, aby se z něj nevyplavily živiny.
  3. Kontrolovat proces = přehazovat
    Asi po 4-5 dnech by kompost měl začít topit a uprostřed se prohřát na 50-60°C. Kontroluje se to „AU“ metodou, tedy: strčíte do něj ruku a cítíte jak je horký. Když pálí, je to moc a je potřeba ho přeházet a provzdušnit. Když je málo horký, počkejte ještě 2 dny a pak ho přeházejte. Pokud je kompost moc nebo málo horký, nápravou je vždy přeházení. Přitom je potřeba kontrolovat vlhkost. Suchý kompost je potřeba prolít vodou. Pokud je přemokřený, je potřeba přimíchat suchý materiál, slámu, seno, hobliny.
    Takto kompost kontrolujte a přehazujte každých 5-7 dní, záleží na počasí a skladbě kompostu. Určitě ho ale nejdéle po 7 dnech přeházejte, pokud kompostování běží jak má, je potřeba při přeházení vždy hrubé a sušší části z povrchu kompostu dostat do vnitřku hromady a zkompostované horké části na povrch. Pokud neběží jak má, tak při přeházení upravíte vlhkost a promícháte vrstvy, tím by se měl proces stabilizovat. Pokud je kompost dostatečně vlhký a netopí, pak je v něm málo dusíkatých látek, přidejte hnůj nebo prolijte močí.
    Hromada kompostuje a pomalu zmenšuje objem, tmavne, začíná vonět nasládle a přestává se rozeznávat původ jednotlivých komponentů. Kompost nezapáchá, pokud zapáchá, tak nekompostuje, ale hnije a je potřeba jej přeházet, promíchat, provzdušnit.
    Po cca 4-6 týdnech je hotovo a vnikl více či méně hrubý kompost. Pokud jste spokojeni, stačí jej spotřebovat. Pokud se zdá ještě málo zkompostovaný, je možné pokračovat. Jestli se proces zpomaluje a teplota je nízká a přitom vlhkost dobrá, přidejte dusíkatý materiál, např. čerstvě posekanou trávu, moč a proces se opět rozjede, tráva se během 2 přehození zkompostuje.
    Konec poznáte tak, že celá hromada dostane tmavě hnědou barvu kávy, má podobnou strukturu v celém objemu, je sypká, rovnoměrně provlhčená, pěkně voní, trochu nasládle, a přestává topit.
  4. Zužitkovat zkompostovanou hmotu
    Hrubý kompost můžete využít dvěma způsoby jako:
    A.  Hrubý kompost – použije se jako vrchní vrstva na záhon. Tento kompost se nezapracovává do země, rozvrství se po povrchu záhonu a zakryje mulčem. Je to ideální materiál pro půdní živočichy, ti ho dál zpracují a zapracují do země. Vysazuje se do něj tak, že se rozhrne mulč, v hrubém kompostu udělá jamka, do ní nasype trochu zeminy s jemným kompostem (nebo jen zeminy) a do toho zasadí sazenice, přihrne se mulč kolem sazenice.

    B.   Očkovací kompost – takto vyrobený hrubý kompost můžete před posledním přehozením ještě více oživit tím, že do něj přidáte kbelík zeminy z pěkného, živého místa, tedy z listnatého lesa, přechodu louky do lesa apod. Tím do kompostu naočkujete další půdní breberky.  Tento kompost poté roznášíte po zahradě a ke každému keři/stromu na 2-3 místa v záhoně dle velikosti jej umístíte. Uděláte mělkou díru, do ní dáte lopatu hrubého kompostu, zakryjete mulčem a necháte být. Tímto způsobem se oživí půda, neboť se do ní přinese velké množství půdního života.  Zahrada, kde se pravidelně přidává kompost, mulčuje, je různorodě osázená to nepotřebuje. Ale zahrada, kde bylo pole, právě skončily stavební práce, byl zde sekaný trávník  má půdní život chudý a potřebuje oživit.  

Výhody horkého kompostu:

Rychlý proces, při kterém můžete zkompostovat úplně veškeré organické materiály.

Lze kompostovat i trávu, plevele se semeny, klíčivost se vysokou teplotou zničí

Lze kompostovat napadené části rostlin (rajčata, jahodník, růže), nemoci se vysokou teplotou zničí

Lze kompostovat i nevoňavé materiály jako zvířecí toalety, vnitřnosti, kůže, mrtvolky. Kompost lze pěkně přitopit mrtvým zvířetem, ne že byste ho kvůli tomu zabíjeli, ale když už najdete nějakého přejetého chudáka (zajíc, bažant, kočka, liška, kuna apod.), tak ať je ještě k něčemu užitečný, lze s ním v kompostu pěkně zatopit a přikrmit kompostovací potvůrky. 

Nevýhody:

Nashromáždit 1m3 materiálu, jinak se nedocílí teploty 50-60°C

Správné namíchání materiálů, ale to není tak složité, trochu cviku a pokusů a zadaří se, pak už to odhadnete.

Pracnost při přehazování. Ale berte to pozitivně, je to taková rozcvička. Přeházet 1m3 kompostu zabere max. 20 minut se vším úklidem kolem. Mějte na paměti, že kompost je kompost, nikoliv nastřádaný nepořádek, tudíž kolem něj na konci práce shrábneme roztroušený materiál a pěkně uklidíme.

Problémy při kompostování a jejich náprava:

Kompost netopí – je vzdušný, ale suchý – prolít, je příliš suchého mateiálu, pokud se nerozběhne, přidat hnůj nebo prolívat močí

Kompost netopí, je hutný, mokrý studený – málo vzduchu, zahajuje se proces hnití, je potřeba přeházet, přidat vzdušný materiál (hobliny, suchou trávu, slámu), zkontrolovat vlhkost

Kompost se přehřívá (hoří) – přeházet, kontrolovat teplotu a přehazovat častěji, po 4 dnech

Kompost má uvnitř „bílou krupici“ – provzdušnit, promíchat materiály, upravit vlhkost, většinou se to stane při větším množství sena

Materiály se nekompostují rovnoměrně – při přehazování ukládat materiál z okrajů do středu nové hromady a středový materiál na okraje, stavět kompost tvaru krabice 1x1x1m, nikoliv vysoké štíhlé homole ( ta se z toho nakonec stéjně stane)

Kompost se „zmenšil“ – každý kompost se mi zmenší na zhruba 2/3 původního objemu, záleží jak byl na začátku vzdušný, jaké byly materiály v hromadě a jak dlouho se nechá kompostovat.  G. Lawton umí 18ti denní kompost, kde se objem změní minimálně. Možná to jde, ale mě se to ještě nepodařilo. K  18ti dnům se přiblížím, ale objem se zmenší.

Materiál je hrubý, málo zkompostovaný – záleží, čeho chcete dosáhnout. Zkuste ho polovinu použít a polovinu nechat dokompostovat, třeba s přehozením 1×2 týdny, po 2 měsících by měl být celkem jemný, sypký. Pak si vyberte, co Vaše zahrada potřebuje,  vyhovuje Vám a čemu dáváte přednost.

P.S.: Naučte se používat vlastní moč. Není to tabu, není to žádné fuj. Čerstvá moč od zdravého člověka nesmrdí, neobsahuje žádné choroboplodné zárodky. A hlavně, je po ruce a udělá hodně práce.

Kompostování je základem každého zahradničení, ať již pouze na menší rodinné zahradě nebo na velké ekozahradě. Kompostujte, zkoušejte, experimentujte. Dobře kompostovat se naučíte jedině praxí. A paráda je, že se nemusíte bát, že uděláte chybu. Každá chyba se snadno napraví – prostě se to přehází a opraví.

Kompostu a zdravé zelenině zdar!

Text a foto Jitka M.

únor 2013


Na všechny články a fotografie na těchto stránkách se vztahují autorská práva.
Jejich šíření a publikování je možné jen se souhlasem autora. Děkuji. © Jitka Mušková
 
 
Designed by ITCzech.cz