Výsadba sazenic do mulče
Na jaře je na zahradě plno práce a každá úspora se hodí. Výsadba do připravených, zamulčovaných záhonů je velmi jednoduchá a rychlá záležitost. Mulč chrání sazenice před chladem, udržuje vlhkost a potlačuje plevel.
Při výsadbě není potřeba mulč odstraňovat, postačí jej v místě výsadby odhrnout. V kartonu uděláme rýčkem či nožem otvor pro výsadbu. Pokud karton prodělal alespoň jeden déšť, je většinou vlhký a snadno se protrhne.
Sázecím rýčkem vyhloubíme jamku odpovídající sazenici a jamku vyplníme pěknou zeminou.
Pro sazenice salátu plníme méně výživnou, ale kyprou zeminou (zemina+vyzrálýkompost+písek). Pro „žravé“ zeleniny náročné na živiny plníme jamku hrubým kompostem, který případně trochu promícháme se zeminou či pískem, aby se sazenička dala pěkně zasadit. Osvědčilo se nám sázet sazeničky hluboko. Veškeré brukvovité (zelí, brokolici, květák, kapustu) vysazujeme až po děložní lístky, klidně mohou být i trochu v zemině. Prostě tak, aby sazenička pěkně stála. Salát vysazujeme až k děložním lístkům, bez ohledu na to, jak dlouhý je stonek mezi kořínky a lístky, ale dáváme pozor, aby lístky (základ srdíčka) v zemi nebyly.
Sazeničky zasypeme a velmi lehce přitiskneme zeminu ke kořínkům, žádné umačkávání. V kypré, vlhké zemině se kořenový systém rychle rozvíjí.
No a pak už jen přihrneme mulč zpět a sazeničku pěkně zalijeme.
Takto můžete vysazovat všechny sazenice:
Pro pórek stačí vytvořit malé, hlubší otvory s výživným substrátem (zemina a vyzrálý kompost). Nezapomeňte pórku zkrátit kořínky i nať o 1/3 až 1/2 a vysazovat hluboko.
Pro cibuli použijeme na plnění jamky zeminu s pískem. Pozor, pokud je záhon plný živin, není pro cibuli vhodný.
Pro papriky plníme jamku sypkým hrubým kompostem.
Rajčata a dýně lze vysazovat do hrubého kompostu, ale snesou i výsadbu do proleželého hnoje.
Půda pod mulčem nemusí být po zimě dostatečně prohřátá, což může vadit rajčatům, paprikám či dýním. Půdu lze prohřát odhrnutím mulče zhruba týden před výsadbou, popř. překrytím odkryté půdy černou netkanou textilií.
Brukvovitým zeleninám (zelí, brokolice, kapusta, květák) chladná zemina nijak nevadí, stejně tak jako pórku, mangoldu, salátu apod. Pro rajčata, dýně a papriky doporučuji předehřátí půdy či výsadbu po několika opravdu teplých dnech a nocích.
Mulčované záhony jsou většinou záhony založené na podzim: vyvýšené, vrstvené záhony, německé a čínské kopy. Mulč chrání půdu během zimy před povětrnostními vlivy a významně vylepšuje prostředí pro půdní mikroorganismy. Zároveň mulč poskytuje dokonalé prostředí pro množení a přezimování slimáků, bohužel.
Určitou možnost boje proti slimákům máme:
Mulč lze krátkodobě odstranit. Odkrytá půda je prohřeje. Zároveň částečně zlikvidujeme slimáky, umožníme jejich ruční sběr či pročištění záhonu kachnami indickými běžci. Poté můžeme do záhonu vysazovat sazenice, prostor mezi nimi posypat protislimáčími granulemi a tak, jak sazenice sílí je postupně mulčovat. Výhodou je prohřátí půdy a likvidace slimáků, nevýhodou pracnost při manipulaci s mulčem. Univerzální postup nedokážu nabídnout, každý musí zvážit, jak je jeho pozemek zamořený slimáky.
Používání mulče z mnoha důvodů doporučuji, jen je potřeba se s ním naučit zacházet nejen při výsadbě.
Přeji prosperující sazenice a základ pěkné sklizně.
Text a foto: Jitka M., květen 2014