Lískový prutník

Lískový prutník je více či méně monokulturní výsadba lísky obecné za účelem  opakované sklizně prutů. Prutník je v konceptu větší jedlé zahrady obvykle součástí zóny 5, tedy lesíku, divočiny, remízku či větrolamu.

Líska obecná patří do čeledi břízovitých. Je to větší keř či menší stromek.  Je poměrně nenáročná na půdu, preferuje vlhčí oblasti, velmi suchá místa jí nedělají dobře. Líska dorůstá velikosti zhruba 4m, v případě stromku může být až 7m.
Pro sklizeň prutů je potřeba lísky pěstovat jako keře v hustější výsadbě, aby nárůst dřeva byl rychlý a pruty dlouhé a rovné.
Výsadba lískového prutníku v Přírodní zahradě Koněprusy je na ploše zhruba 600-700m2. Sazenice jsou v řadách 3m od sebe, mezi sebou mají také 3m. Výsadbové řady jsou vedené po vrstevnici. Mulčováním výsadeb v řadě tedy vznikají malé svejly zadržující vodu. Mezi lískami jsou místně vysazené dusíkáče, olše a čimišník, jinak se jedná o monokulturní výsadbu lísek. Každá sazenice je označená kůlem a mulčovaná kartonem a slámou.

   
Sazenice lze vysazovat prostokořenné z lesní školky nebo vlastní vypěstované semenáče. Při výsadbě jsme k části sazenic přidávali půdu z blízkého habro-smíšeného lesa a část sazenic (prostokořenné) jsme máčeli v mykorhizním roztoku Ectovit (líska patří mezi lesní stromy).
Nejjednodušší vypěstování vlastních semenáčů je pouhým položením lískových oříšků pod lísku a zahrnutím zetlelým lískovým listím. To zřejmě působí jako stimulátor klíčivosti a růstu a semenáčkům se dobře daří. Při velikosti zhruba 8-10cm, což je prvním rokem na podzim, doporučuji semenáčky vyrýt a přesadit do velkých kelímků od jogurtu, nebo jiných vyšších květináčků a nechat sílit pro jarní nebo podzimní výsadbu v následujícím roce. Výhodou sazenic v kelímku je možnost výsadby od jara do podzimu prakticky kdykoliv, nejste tedy vázáni pouze na jarní či podzimní vhodné počasí. Sazenice v kelímku se lépe opečovávají. Přece jen se dají shromáždit na celekem malém prostoru a pohodlně zalévat, bez obav před zaschnutím, okusem zvěří či udušení plevelem. Na konečné stanoviště je vhodnější vysazovat silné, pěkné, alespoň 30cm velké sazenice s bohatým kořenovým balem.

Sklizeň prutů probíhá podle toho, jak silné pruty potřebujeme získat.
Štíhlé dlouhé pruty o průměru zhruba 3cm lze sklízet zhruba sedmým rokem po výsadbě. Následující sklizně štíhlých prutů  již mohou být cca každých 5 let. Pěstování dřevin za účelem opakované sklizně prutů se nazývá výmladkové pěstování nebo z angličtiny převzaté kopicování.
Tyto štíhlé pruty jsou vhodné jako opory pro fazole, výplety robustnějších dělících prvků, plůtků a okrajů záhonů.
Silnější kůly o průměru zhruba 6-8cm  narostou po zhruba 15 letech. Kůly se hodí na palisády, jako rohové kůly záhonů a kompostu, na sloupky pro drobné ohrádky apod.

V prutníku lze na části keřů pěstovat štíhlé pruty a sklízet ji častěji a na části keřů silné pruty a sklízet je po delším období. V tomto případě je vhodné štíhlé pruty pěstovat v místě , kde je více svitu a silné kůly umístit do méně osluněné části prutníku.
Jinou možností je na každém keři ponechat několik pěkných prutů vyrůst do požadovaného průměru a ostatní sklízet jako štíhlé pruty. Okrajové keře doporučuji sklízet pouze na štíhlé pruty, vzhledem k prostoru kolem mají větší tendenci se rozkošatět do stran.
Při sklizni štíhlých prutů se jednotlivé pruty odstřihávají co nejblíže k zemi, hladkým, čistým řezem či střihem. Po obrostu nových proutků je vhodné výhony v prvních dvou letech prostříhat a dle stáří a velikosti keře ponechat přiměřené množství nových prutů. U mladých keřů 8-10 prutů na keř a u starších až 20 prutů na keř. Pěkných, rovných štíhlých prutů bude zhruba polovina. Ostatní sklidíte na otop, mulčování apod. 
Jinak probíhá sklizeň silných prutů. Ty je potřeba řezat mírně šikmo a nechat zhruba 10-15cm vysoký pařízek. Šikmý řez zajistí stékání vody a ochrání pařízek před hnilobou. Pařízek pak spolehlivě obroste ze stran novými pruty. Na takto seříznutém pařízku je možné zapěstovat 2 nové pruty. Samozřejmě je nutné postupovat rozumně a držet celkový přiměřený počet prutů.
Vhodnou dobou sklizně tenkých prutů je podzimní období, po opadu listí. Pro silné kůly je vhodné období od konce června do poloviny srpna. V tomto období se pěkně zhojí okraj řezu a pařízek nebude hnít.
O starší prutník je potřeba se starat a vylamovat či vyvracet případné suché a hnijící pařízky a pruty. Veškeré ostříhané a odlámané části prutů je vhodné ponechávat na místě, lehce je rovnat do řad, ideálně orientovaných po vrstevnici. Tím se podpoří tlení, rozvoj mykorhizy a zadržování vody. Zároveň vznikne pěkné broukoviště a podpoří místní biodiverzita.
Využití prutů je mnohostranné. Kromě již zmíněných výpletů, dělících stěn, palisád a opor je to důležitý stavební prvek pro anglické proplétané ploty (hedge). Dole je využití na maliníkové ohrádky a plůtek dětského pokusného záhonu.

Současně s lískovým prutníkem roste podél části plotu výsadba hlohu. Lískové pruty a hlohové keře snad jednou splynou do pěkného a neprůstupného proplétaného anglického plotu, na to si ale musíme počkat zhruba 10 let.

Těšmě se na lískové pruty a zábavnou práci s nimi.

Text a foto: Jitka M., listopad 2014