Svejly a voda
Svejl (angl. swale) je příkop zadržující vodu, český terminus technicus je průleh nebo příkop.
Svejl, průleh (angl. swale) je rýha vedená po vrstevnici. Cílem je zadržet dešťovou vodu na území, zabránit jejímu stékání po povrchu do údolí a zajistit vsáknutí do půdy. Definici a konstrukci svejlů můžete najít velmi pěkně a odborně popsané například na stavební fakultě ČVUT. Rozměry svejlu lze spočítat. Je potřeba znát různé veličiny: průměrný déšť, sběrnou plochu, vsakovací koeficient zeminy … Šířka svejlu může být od několika decimetrů po několik metrů. Délka je omezena buď terénem nebo designem. Hloubka je dána výpočtem, pro velká množství vody nebo terénními omezeními (skalnaté podloží). Můžete počítat nebo můžete použít zdravý selský rozum, přiměřený odhad a znalost vodních poměrů při a po dešti na pozemku.
Vodorovné svejly, které zadržují velké množství vody, ale nerozvádějí ji po pozemku propaguje například Geoff Lawton. Mnohé realizace najdete na You Tube nebo na stránkách australského PRI. Tyto svejly jsou většinou větších rozměrů.
Mírně šikmé svejly mají menší zádržnost vody, ale dokáží distribuovat vodu po pozemku. Tedy přivést vodu do sušších míst a odvodnit místa vlhčí. Hodně práce na toto téma odvedl Daren Doherty. Tyto svejly se v podnebí s menšími častými srážkami dají udělat poměrně malé. Tudíž zásah do krajiny a vynaložené peníze jsou menší, ale efekt zachytávání vody zůstává.
Oba pánové se sešli a udělali kombinaci jejich metod, kterou pěkně znázorněnou najdete zde. I neanglicky mluvící z obrázků pochopí podstatu.
Pro větší (několikahektarové) pozemky lze zpracovat Key line design. Je to systém získávání vody a využívání, zúrodňování půdy. Celý koncept vymyslel již v polovině minulého století australan P.A.Yeomans (Key line of Permanence) jako reakci na velmi nerovnoměrné dešťové srážky a rychlou degradaci půdy při intenzivním obhospodařovávání v Austrálii. Celý koncept je zajímavý a určitě stojí za to, si jej přečíst, není jen o vodě, je o celé farmě.
„…majitel pozemku nemá půdu pouze udržovat, ale má ji vytvářet, vylepšovat a trvale zvyšovat její úrodnost ….“ (volně přeloženo z knihy Key line of Permanence)
Tak, a nyní zpět do Středních Čech.
Na zahradě máme různé typy svejlů, vodorovné svejly (průlehy) i svejly se sklonem. (příkopy, přivaděče), krátké, dlouhé, úzké i široké. Zde je kráké zdokumentování jejich tvorby a budoucí funkce.
Vodorovné svejly využíváme v ovocném sadu na jižním svahu. Jejich cílem je zadržet co nejvíce dešťové vody pro její využítí ovocnými stromy. Vodorovné svejly máme i v téměř rovné části pozemku u silnice. Slouží k zadržení vody ze silničního příkopu a zavodnění zahrady.
Svejl v ovocném sadu na jižním svahu je celý veden přesně po vrstevnici, zde je jeho první vybagrovaná část. Svejl bude pokračovat až k lesu v pozadí.
Vodorovná část má šířku 90cm. Šířka je dána v tomto případě podložím. Podloží je kamenité až skalnaté a širší rýhu s vodorovným dnem nelze udělat, hranou lžíce bagru se naráží na kamenité podloží. Hrana svejlu (pouze ta ke svahu) je pak upravena do šikma, tak, aby se šikmina dala sekat. Sklon šikminy je zhruba 1:3. Ruční výsev jsme využili a šikminu oseli luční směsí, která se časem vysemení do pastviny a zvýší její pestrost. Vyhrabaná zemina je navrstvena podél spodní hrany rýhy. Rýha je asi 40cm hluboká. Podél spodní hrany svejlu je naskládané dřevo – klády a větve, které jsou zasypané vybagrovanou zeminou. Podotýkám, že spotřeba dřeva do násepu je velmi velká. Volně ložené dřevo tvořilo těsně před bagrováním asi 70cm vysokou a 1-1,2m širokou hromada podél svejlu. Osvědčilo se nám vyznačit tvar svejlu kládami a silnějšími větvemi a na ty pak vrstvit drobnější větve.
Délka jižního svejlu je zhruba 150m. Konce svejlu jsou uzavřené, aby voda nevytékala mimo. Možnost, že by se svejl naplnil tak, že by přetekl, nepovažujeme za reálnou ani při obrovských deštích. Násep je ručně upraven s pozvolnějším klesáním směrem z kopce. Spodní hrana násepu je určena k výsadbě ovocných stromů. Násep pod svejlem je asi 0,7 -1m vysoký a 1,5m široký v dolní části.
Dno svejlu je zaplněné organickým materiálem, dřevem, drobným klestím, hoblinami a slámou. Materiál se při dešti nasákne vodou jako houba, zároveň bude pomalu tlít a vytvářet humus.Násep je osetý, podle toho, v jaké části zahrady je. Po vytvoření svejl oséváme zeleným hnojením, poté co zelené hnojení vyroste jej mulčujeme slámou (přes zimu) a necháme zkompostovat. Na jaře, po slehnutí násepu a jeho jemném dorovnání, násep trvale osejeme. Budou zde bylinky, bílý jetel nebo jiné půdo pokryvné rostliny sloužící jako zelený mulč. Doprovodné trvalky – kostival, lupina, komonice, křen, hosty, denivky apod. jsme částečně vysázeli při úpravě násepu a částečně se budou dosazovat na jaře. Vzhledem k výsadbě ovocných stromů nevysazujeme na násep žádné keře, které by znesnadňovaly sklizeň ovoce. Jediné keře jsou občasné dusíkáče (hlošina a čimišník) v mezerách mezi stromy. Kameny, které při bagrováni vylezly na povrch vybíráme, malé používáme na vyštěrkování cesty a větší necháváme na náspu. Některé slouží jako broukoviště, nějaké se využijí na vyskládání akumulačních ploch a některé na členění bylinek.
Dalším typem vodorovných svejlů jsou krátké svejly u silnice, které mají nepatrný sklon na prvních třech metrech a poté jsou vodorovné. Cílem je odvést vodu z příkopu u silnice, rozvést ji po zahradě a postupně nechat vsáknout. Zároveň zajišťují, že po vydatném dešti nebude pozemek plošně zamokřený a rozbahněný, neboť voda se bude držet ve svejlu. Svejly jsou jen 20cm hluboké, mají plochou část širokou 90cm, šikminu také cca 90cm. Vyhrabaná zemina je rozhrnutá do malého plochého násepu, ten je mulčovaný slámou a osázený bobulovinami. Dno svejlu i šikmina jsou oseté bílým plazivým jetelem. Násep svejlu je vyplněn hoblinami, slamnatým hnojem a jetelem posekaným z plochy svejlu a blízkého okolí těsně před bagrováním.
Vysypání násepu hoblinami a detail napojení na příkop u silnice
Svejl se sklonem – přivaděč vody
Přivaděče máme zatím dva. Jeden přivaděč vede vodu z příkopu u silnice do jezírka v ekozahradě. Má délku asi 50m, sklon 1% (tedy celkové převýšení 50cm). Přivaděč je hluboký asi 25-30cm, má vodorovné dno šíře 90cm a šikmou náběhovou hranu. Celý je osetý bílým plazivým jetelem a bude se pravidelně kosit. Násep vedle přivaděče je vyplněn hoblinami, hnojem a čerstvě posekaným jetelem. Násep je ručně upraven do cca1,5- 2m široké a 30cm vysoké lavice. Násep byl po vytvoření osetý zeleným hnojením . Na podzim jsme jej osázeli drobnými bobulovinami a mulčujeme kartonem a slámou. V případě přívalového deště voda poteče přivaděčem mírným proudem.
Víte jak se nasklopí lžíce bagru do šikma? Prostě se naklopí celý bagr
Nahrubo vybagrovaný přivaděč Načisto, ručně, upravená šikmina a násep
Druhý přivaděč vede vodu z cesty uvnitř pozemku do jezírka v ekozahradě. Je dlouhý pouze 20m a má sklon asi 5% (převýšení 1m). Je to pouze vybagrovaná mělká rýha s ostrými hranami, osetá plazivým jetelem. V případě přívalového deště tímto přivaděčem poteče voda prudčeji. Konec je proto upraven kaskádou kamenů, aby nedocházelo k erozi břehu jezírka. Přivaděč nemá násep z žádné strany, vybagrovaná zemina se použila na dělící násep mezi ekozahradou a cestou.
Malá poznámka nakonec ohledně legislativy a vyhnutí se případným problémům a sankcím:
Pokud se tvorbou svejlů mění vodní poměry daného území, je na realizaci potřeba projekt od autorizovaného projektanta na vodohospodářské stavby a povolení stavebního úřadu či odboru životního prostředí. Pokud se nemění vodní poměry na daném území, není potřeba nic. Pokud něco vybudujete bez povolení a úřady Vás budou popotahovat, musí Vám prokázat, že jste změnili vodní poměry v oblasti, tudíž by museli mít původní vodní poměry zmapované. My žádné vodní poměry neměníme, žádnou vodu nikomu neodvádíme ani ji na nikoho nevypouštíme, tudíž bagrujeme jak a kdy nám to vyjde časově a finančně.
Text a foto: Jitka M.
srpen 2013